Laň porodila dvojici kolouchů na začátku června v době, kdy byla zoo otevřena. Porodu tak mohli přihlížet i kolemjdoucí návštěvníci. Stejně jako u většiny zvířat chovaných v ostravské zoo se porod obešel bez asistence chovatelů.
„Za normálních okolností může přítomnost člověka působit rušivě. Kdyby nastaly nenadálé potíže, jsou chovatelé připraveni pomoci, v tomto případě to ale nebylo třeba,“ uvedla mluvčí zoo Šárka Nováková.
První dny po narození se mláďata ve výběhu spíše schovávají přikrčena v trávě. „Pravděpodobně proto, aby se ukryla před predátory,“ vysvětluje Nováková. Trpěliví návštěvníci je ale mohou zahlédnout například při kojení.
Jakmile samečci povyrostou, přidají se ke zbytku stáda, které v současné době tvoří v ostravské zoo jeden chovný samec, pět samic a tři loňská mláďata.
Samci wapiti dosahují hmotnosti až 450 kilogramů, tradičně obývají lesy východní Asie a západu Severní Ameriky. V ostravské zoo chovají asijský poddruh wapiti sibiřský, který je v zoologických zahradách relativně vzácně.
„V Zoo Ostrava je dokonce chován nejdéle ze všech druhů jelenovitých, a to od roku 1964,“ dodala mluvčí.
Schoulená mláďata v trávě obvykle nebývají opuštěnáV souvislosti s porodem mláďat poukazuje ostravská zoo na to, že lidé někdy špatně vyhodnotí chování jelenovitých v přírodě. Právě v této době mohou lidé při procházce či kosení trávy narazit na schoulená mláďata srnce obecného. „V domnění, že jsou opuštěná, je seberou a předají do některé ze záchranných stanic. Ovšem ve většině případů se o opuštěná mláďata nejedná,“ podotýká mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková. Jelenovití se často po narození v trávě schovávají a jejich matka se zdržuje opodál a pravidelně je přichází nakrmit. Lidé by se mláďat nalezených ve volné přírodě neměli ani dotýkat. Divoká zvířata se člověku vyhýbají, a proto i lidský pach na kolouchovi způsobí, že jej samice zpravidla opustí. |
