„Zvažovali jsme i zorganizování debaty přímo v budově bývalé Ostravice, ale bohužel to z technických i jiných důvodů není možné,“ podotkl současný vlastník bloku domů Nikos Boboras.
Zároveň vznikly nové webové stránky www.ostravica2020.cz.
Stroj času: Kdysi luxus, teď ostuda Nakupování v Ostravici v luxusních kulisách. To už bohužel dávno neplatí.  Zničené prostory módního domu Ostravica. |
„Na web jsme umístili podrobné podklady týkající se bloku domů. Jsou určeny pro kohokoli, kdo se problematikou zabývá, a měly by krom jiného zajistit, aby se někdo domy nesnažil zneužívat pro vlastní zájmy,“ vysvětlil architekt Josef Smutný.
Majitel nechce komerční využití
Web obsahuje rovněž anketu, ve které mohou Ostravané sdělit svůj názor zejména k tomu, jak by se blok domů a celá zdejší lokalita měla do budoucna proměnit.
Vlastník už dřív avizoval, že komerční využití budov pro něj nepřipadá v úvahu.
„Je třeba najít východisko společně s městem,“ nastínil Nikos Boboras, jehož firma RME Czech domy koupila letos od společnosti Amádeus Real. V případě, že by byly domy v budoucnu využívány pro veřejné účely, chtěl by se vlastník nejlépe za součinnosti s veřejnou sférou pokusit získat na obnovu dotace.
Na debatu, kterou organizátoři plánují pro asi sto lidí, by měli dorazit zástupci Národního památkového ústavu (dva ze tří domů tvořících bývalou Ostravicu-Textilii jsou kulturními památkami), magistrátu a například i petičního výboru, který usiluje o záchranu domů.
Ostravica-Textilia v současné podobě. (19. listopadu 2014)
„Jsem rád, že se majitel domů zajímá o názor veřejnosti,“ uvedl předseda petičního výboru Lukáš Černohorský. Dokud vlastník nepřejde od slov ke konkrétním činům, bude Černohorský na situaci bývalé Ostravice pohlížet stejně jako na stav Hotelu Palace.
Jeho vlastník avizoval, že domy promění ve studentský kampus, když se mu ale nepodařilo získat adekvátně vysoké dotace, od plánů prozatím upustil.
Ostravica-Textilia: Od parádnice k bezdomovkyni    |
V souvislosti s možným budoucím využitím bloku budov, který v minulosti kromě bývalého obchodního domu Textilia navrženého Marií Frommerovou tvořila i banka od architektů otce a syna Deiningerových a nárožní dům od Felixe Neumanna, se mluví například o novém sídle krajské vědecké knihovny.
„Mám ale hluboké podezření, že i kdyby se využil vedlejší pozemek na náměstí Dr. Edvarda Beneše, tak by to pro účely knihovny kapacitně nevyšlo,“ nadhodil Černohorský.
„Rádi bychom, aby se do roka nebo do dvou vyřešilo, co s domy dál. Debata by měla k rozhodování přispět,“ nastínil Boboras.
