Podle ředitele muzea Vojtěcha Hermanna byly dva důvody výstavby trati – jednak nutnost dopravy uhlí z rychle se rozvíjející Ostravy, a také spojení Vídně se solnými doly na jihu Polska.
„Stavět se začalo v roce 1843 a po čtyřech letech, 1. května, se začalo jezdit. Výstavba byla náročná, řešilo se mnoho problémů,“ uvedl Hermann.
Původně se s hlavní tratí spíše počítalo ve směru na Frýdek-Místek a Těšín, ale pak zvítězila Ostrava. Ne všichni byli s výstavbou železnice srozuměni. Majitelé pozemků a polností se obávali toho, že jim jiskra parního vlaku zapálí majetek, formani pak ve vlacích právem spatřovali těžkou konkurenci.
Expozice nabízí mnoho historických lákadel. „Některé ještě nebyly nikdy vystaveny a návštěvníci se dozvědí skutečnosti, o nichž se ještě nepsalo,“ láká Hermann.
Upozornil například na jízdní řád z roku 1866, kde jsou uvedeny všechny stanice ještě v němčině, například Zauchtel-Suchdol nad Odrou. Unikátem jsou klobouky z železničářských uniforem ze 40. a 90. let 19. století nebo akcie Severní dráhy z roku 1862.
Výstava potrvá až do dubna
Nechybějí ani dokumenty z přípravy stavby nebo model vlakové soupravy, která jezdila v době vzniku železnice, v měřítku 1:10.
„Unikátem je i prapor hornictva Severní dráhy v Hrušově z roku 1883,“ zmínil ředitel muzea. Průvodce Jiří Král zase upozornil na výpravku ze 30. let, která není jako obvykle zelená, ale modrá.
Výstava k Ferdinandově dráze potrvá do dubna příštího roku, poté muzeum připomene 130. výročí dráhy mezi Valašským Meziříčím a Českým Těšínem.
