V současné době sice v kraji nejsou žádné kalamitní oblasti způsobené tímto škůdcem, preventivní opatření však správci lesů připravují stále.
„Především dokončujeme zpracování stromů napadených kůrovci v loňském roce, aby bylo pro jarní rojení co nejméně kůrovců,“ přiblížila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. „Také rozmisťujeme různá obranná opatření, která budou kůrovce chytat v době jeho rojení. Až rojení začne, budeme vyhledávat nově napadené stromy. Současné počasí ale kůrovce zatím udržuje v klidu.“
Kůrovce v kraji ubývá, zatím však pomalu |
Mezi nejčastější preventivní opatření patří takzvané kůrovcové lapáky a lapače. Lapák je zdravý, pokácený a odvětvený smrk či jeho část, který je ideální k založení další generace kůrovců, a je tak pro tohoto škůdce atraktivní. Feromonové lapače naopak slouží k zachycení dospělců a mají podobu umělé pasti s feromonovými odparníky, které brouky lákají.
„Využíváme rovněž insekticidní sítě, které jsou nejmodernější chemickou asanační technologií k ochraně dřeva na skládkách i k ochraně jednotlivých kmenů,“ popsala Jouklová a dodala, že se zároveň jedná o metodu s nejmenším dopadem pro necílové živočišné druhy.
„Lesů na Bruntálsku už se kůrovec v podstatě netýká. Vyskytuje se jen v nejdutějších stromech. Obranná opatření však v místech, kde roste smrk, děláme stále,“ okomentoval Milan Pospíšil z Lesní správy Bruntál.
O sazenice stromů je v kraji velký zájem, hlavně kvůli kůrovci |
Přístup lesníků k preventivním opatřením se liší ve zvláště chráněných územích s přirozenými lesy. „Na vrcholcích hor je výrazně chladnější a vlhčí klima, takže kůrovci zde obvykle dokončí vývoj pouze v jedné generaci. V nižších polohách to běžně bývají generace dvě až tři,“ popsal lesník Tomáš Myslikovjan ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy.
K omezení šíření kůrovce v Beskydech lesníci místo běžné metody využívají i drážkování smrkových kmenů. „Pokud se lokalita s napadenými smrky nachází v nějakém významném území z hlediska ochrany biologické rozmanitosti, upřednostňujeme drážkování kůry. Při něm na kmeni zůstávají jen úzké proužky kůry a lýka, v nichž larvy kůrovců nedokončí svůj vývoj,“ vysvětlil Myslikovjan.
„Ležící kmen si nadále uchovává zvýšenou vlhkost. Při ponechání dříví na místě k rozkladu v něm probíhají přirozené procesy tlení, což pozitivně ovlivňuje osídlení tlejícího dřeva ohroženými druhy organismů,“ doplnil lesník.
Stav lesů se zlepšil
Nynější stav lesů v kraji je podle správců podstatně lepší než před několika lety. Aktuálně se v regionu nenachází žádná rozsáhlejší kalamitní oblast, při níž by vznikaly velké holiny.
„Kůrovcové dříví průběžně zpracováváme. Výjimkou je národní přírodní rezervace Rejvíz, kde je zpracování kůrovcového dříví omezeno na základě požadavku Správy CHKO Jeseníky,“ poznamenala Jouklová.
Lesní správy však stále řeší následky kůrovcové kalamity z minulých let. Jen na území Moravskoslezského kraje se nachází okolo 1 900 hektarů holých ploch. Celkově již státní podnik vytěžil 168 tisíc metrů krychlových kůrovcového dřeva, pětadvacet tisíc z toho posloužilo jako kůrovcové lapáky.
Lesy čeká po kůrovci obří výsadba stromů, nejvíce přibude dubu a buku |
„Tento rok počítáme s těžbou 641 tisíc metrů krychlových. Plánujeme zalesnit 1 183 hektarů a vysadit pět milionů sazenic,“ nastínila Jouklová. „Kalamitní holiny z minulých let se snažíme rychle zalesnit stromky různých dřevin s vysokým podílem listnáčů, aby tyto pestřejší lesy lépe odolávaly měnícímu se počasí a škůdcům v budoucnu.“
