Stanislav Duchek už má malování turistických značek v ruce, šablonu na ně nepotřebuje. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Každý rok obnovujeme přes tisíc kilometrů tras, říká krajský šéf značkařů

  • 2
Už v polovině 19. století se na cestách a chodníčcích v Beskydech objevily první značky, které turistům pomáhaly nezabloudit v neznámém terénu. I když se od té doby jejich podoba proměnila, barevně značené trasy slouží turistům dodnes.

O to, aby žádná značka nechyběla a každý na rozcestníku věděl kam dál, se starají značkaři, tedy členové Klubu českých turistů. „Jen v Moravskoslezském kraji dozorujeme na 3 300 kilometrů turistických cest,“ říká krajský šéf značkařů Stanislav Duchek.

Každá vámi malovaná značka vypadá jedna jako druhá. Kreslíte je pomocí šablon, nebo jen tak od oka?
Já už od oka (smích), ale kolegové, kteří začínají, si rádi pomohou šablonami. Velikosti značení jsou přesně dané, pro pěší a lyžařské přesuny má značka velikost 100 krát 100 milimetru, pro cyklisty 130 krát 130 milimetru a to musí napřed člověk dostat do krve, aby opravdu byly všechny stejné. Vedle základních máme šablony i pro šipku, odbočky k vrcholům, ke studánkám, zříceninám a pomníčkům.

Co se stane, když některá čára není rovná nebo ji přetáhnete?
Pak ji musíme opravit. Někdy stačí jen další tah, jindy se musí mazat a dělá se celá znovu. Je to individuální záležitost, ale na nás je, aby byly pokud možno perfektní.

Kvůli holinám mizí v Beskydech turistické trasy. Značky není kam malovat

Na jaké podklady se malují nejsnadněji a se kterými máte největší problém?
Nejlépe se značky malují na pevné, nesavé a rovné podklady. Třeba betonové sloupy, zdi nebo skály. Ze stromů je poměrně dobrým podkladem kůra u buků. Každé místo musíme před značením očistit, třeba jemným kartáčem, a u těchto materiálů to jde poměrně snadno. Horší je to u smrků. Tam je třeba nejprve oškrábat nejhrubší kůru a poté začistit místo kartáčem. Jinak by značka na jeho kmeni nevypadala dobře. Na ocelových sloupech a stožárech si pak dnes pomáháme samolepkami, a pokud umisťujeme značku na takzvané mrtvé dřevo, tedy dřevěné stožáry a sloupy, volíme pro změnu značky plechové.

Vše o Klubu českých turistů
v MSK

Je údržba značek na skalách jednodušší třeba proto, že skálu nikdo nezničí a neodnese?
V našem kraji na skály značky moc nedáváme. Možná i proto, že tady moc odkrytých skal, kolem kterých vedou turistické trsy, není. Pokud je na skále máme, jsou opravdu trvalejší než jakýkoliv jiný podklad.

Máte kritéria, kde značku můžete, a naopak nesmíte umístit?
Máme a jsou docela přísná. Zcela zakázáno je jejich umístění na drážních, sakrálních a soukromých objektech. Výjimkou jsou případy, kdy to majitel povolí. Taky je nesmíme umístit z čelní strany dopravních značek, což je pochopitelné.

Co vše musí značkař do terénu nést?
Chodíme většinou po dvou a kromě základního vybavení turisty máme nosič, do něhož ukládáme barvy, které ten den budeme potřebovat. Musíme mít samozřejmě štětce a pak pilku na větve, zahradní nůžky na drobné nálety, škrabku na kůru stromů. Chybět nesmí ani plechové značky, hřebíčky, šablony, samolepky, nůžky, ředidlo nebo hadříky.

Kolik vaše výbava váží?
Nikdy jsme to nevážili, ale odhadl bych, že každý z nás nese 1,5 až 2 kila.

Cizina nás obdivuje. Po Jižní Americe se nyní české turistické značení vydá do Asie

A když opravujete směrovníky?
Pokud jedeme vyvěsit nové směrovky nebo zajišťujeme údržbu nosných objektů, jako jsou třeba ocelové trubky o průměru šedesát milimetrů s kloboučkem, na které se instalují tabulky a směrovky, musíme přibalit i základní nářadí. To jsou mimo jiné maticové klíče, šroubováky, vrtačka, bruska, páčidla, sochory, žebřík. V takovém případě, pokud to jen trochu jde, jedeme autem. Jsou ale místa, kam ani terénní auto nevyjede, a tam musíme veškerý materiál, který váží i dvacet kilo, vynést na zádech.

Podle čeho si cesty do terénu plánujete?
Každá značená trasa v Česku musí být obnovena vždy po třech letech. To znamená, že každý úsek, ať je to na Těšínsku, nebo kolem řeky Odry, musíme co tři roky projít a obnovit na něm jak malované, tak plechové značky včetně samolepek. Cestou samozřejmě odstraňujeme větve a náletové křoviny, které zastiňují značení, aby ho turisté viděli. Pokud narazíme na zničené nebo ukradené značky, nahrazujeme je novými. V neposlední řadě pak cestou kontrolujeme funkčnost všech směrovek a tabulek, dřevěných lišt, rozcestníků a turistických map.

Kolik značkařů má Moravskoslezský kraj na starost?
V kraji je nás 207 v šesti značkařských obvodech, kterými jsou Karviná, Opava, Ostrava, Bruntál, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Staráme se asi o 3 300 kilometrů turistických tras všech přesunů. Nejvíce, a to 2 900 kilometrů, je samozřejmě tras pěších. Dalších 270 značených kilometrů slouží cyklistům a zbytek jsou trasy lyžařské.

Stanislav Duchek (vlevo) a Stanislav Kavka při značení turistické trasy v okolí Oprechtic, místní části Paskova na Frýdecko-Místecku.

Které trasy jsou na údržbu nejnáročnější?
Nejpracnější jsou trasy pro pěší. Značka musí být umístěná, pokud je to možné, každých 250 metrů. Směrovníky nesmíme mít od sebe dál než čtyři kilometry. Cyklistické značky musí mít pětisetmetrové rozestupy, takže jich obnovujeme o polovinu méně.

Jak je to s barvami. Je v jejich užití nějaký systém?
Základní barvou je u nás v Česku stále červená. Tou malujeme základní cesty, jako jsou hřebenovky, trasy dálkové a v dané oblasti významově nedůležitější. Pak máme modré trasy, které jsou méně významné než červené, ale důležitější než trasy zelené. Zelené jsou většinou kratší, a tedy méně významné než dvě předchozí kategorie. Posledními jsou trasy žluté. Říkáme jim spojnice, protože jimi většinou propojujeme některé z výše uvedených tras. Je třeba ale podotknout, že dnes již máme v České republice kolem 44 tisíc kilometrů tras, což je poměrně hustá síť, a proto nemusí zmíněné pravidlo o barevnosti, které kdysi zavedli naši předchůdci, nutně v každé oblasti platit.

Turistická sezona začala. Co vás ještě letos čeká?
Musíme projít a obnovit 1 100 kilometrů tras, na které letos přišla řada v rámci kontroly. V plánu máme i vyvěšení asi 280 směrovek a tabulek a čeká nás pořízení nových ukazatelů na trase Stezka Českem, kterou vytyčujeme. Opravovat a natírat chceme i 70 kusů směrovníků a turistických vývěsních map. No a čas si musíme najít i na mimořádnou obnovu tras po kůrovcové kalamitě, včetně stavby chodníků v Bocanovicích a na Malém Polomu na Frýdecko-Místecku, které pokládáme v místech menších či větších mokřadů, pokud tudy vedou naše značené cesty. A rozhodně musíme pověsit i několik stovek nových sponzorských tabulek, protože bez pomoci sponzorů bychom sami obnovu značení finančně nezvládli.

17. listopadu 2022