„Výsledky ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu,“ komentoval ministr dopravy Dan Ťok.
Zmínil, že varianta Odra–Dunaj s využitím řeky Moravy předběžně přijde na 281 miliard korun.
„Podivné. Moc ekonomické výhodnosti projektu nevěřím. Musím výsledky studie ještě podrobněji prostudovat,“ reagoval ředitel Správy Chráněné krajinné oblasti Poodří Jan Klečka.
Ze čtyř variant trasy vodního kanálu nyní ministerstvo podporuje nejjižnější, která se odklání od nejcennější přírody v Poodří, ale současně se blíží mošnovskému letišti.
Čtyřicet metrů široké koryto by se poté mělo táhnout jižně od Bartošovic a mezi Kunínem a Šenovem u Nového Jičína dále na jih. V severní části kraje, tedy mezi Bohumínem a Ostravou, by vodní cesta měla většinou kopírovat Odru.
„I když se kanál vzdálí od nejcennějších částí Poodří, tak region a krajinu velmi nepříznivě ovlivní. Změní se například tahové cesty ptactva, obávám se vyschnutí pramenišť. Je s tím spojeno mnohem více problémů,“ varoval Klečka.
Starostové obcí podél zatím pomyslného kanálu jsou v hodnocení projektu ještě radikálnější.
„Jednoznačně utopie, jinak to nelze nazvat,“ konstatoval starosta Petřvaldu na Novojičínsku Václav Kološ. Zprávy související s plánovanou dopravní cestou sice sleduje, ale nevěří, že se v dohledné době do takové stavby někdo pustí.
„Řešíme sucho a oni chtějí naplnit kanál pro velké lodě“
„Kde chtějí vzít vodu? Ani Odra jí už moc nemá, právě naopak. Řešíme sucho a oni chtějí naplnit kanál, kudy by pluly velké lodě. A vodní kanál vedle letiště? To je přeci nesmysl,“ podivuje se starosta.
Starostka Bartošovic Kateřina Křenková se domnívá, že alespoň část stavby může být reálnou.
„Sdruží se nějaké finanční prostředky, přispět může Evropská unie. Určitě bych si nemyslela, že se něco nestane,“ poznamenala starostka, která obec vede už od roku 1998 a bude pokračovat další čtyři roky.
Jižní varianta trasování je pro Bartošovice vlídnější. V dosavadním směru platila v části obce stavební uzávěra, což by při změně nebylo nutné.
„Kanál by pak asi vedl přes bývalý vojenský areál, ale to není zatím jisté,“ zmínila Křenková s tím, že i Mikroregion Poodří sdružující obce v této lokalitě několikrát vydal s projektem nesouhlasné stanovisko. „A není důvod to měnit,“ konstatovala.
Další postiženou obcí by byl i Kunín. „Jsem přesvědčená, že se stavba neuskuteční. Akutně řešíme sucho a najednou budeme stavět vodní kanál?“ zopakovala pochybnosti starostka Dagmar Novosadová.
Kanál dříve propagoval Baťa, nyní Zeman
V regionu ale také zaznívají hlasy podporující kanál Labe–Odra–Dunaj, a to s ohledem na rozvoj průmyslu a pracovní místa při jeho stavbě. Navíc u mošnovského letiště by podle plánů mohlo vzniknout přístavní překladiště.
„Kanál by měl ale také sloužit pro turistiku a rekreaci. Pro Ostravsko by to mohlo znamenat vznik úplně nového průmyslu. Lodního průmyslu,“ řekl už dříve Českému rozhlasu Ostrava Pavel Santarius, projektový manažer Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.
Dodal, že první etapa, tedy splavnění Odry od Ostravy k polským hranicím, by mohla být hotová do deseti let.
Spojit Labe s Odrou a Dunajem je touhou mnohých už několik staletí, ale doposud tomu bránila stavební náročnost a obrovské finanční náklady.
Propagátorem kanálu byl ve 30. letech i známý průmyslník Tomáš Baťa, nyní projekt opakovaně podporuje zejména prezident Miloš Zeman, mimo jiné i v souvislosti s čínskou pomocí při výstavbě.
