Ve areálu mošnovského letiště panuje stísněná atmosféra. Firma je těsně před vyhlášením insolvence, bankám dluží okolo tři čtvrtě miliardy za úvěr na stavbu obřího hangáru a zaměstnancům mzdy.
"Co mám jako dělat?" ptal se ve čtvrtek, po mítinku svolaném představenstvem společnosti, jeden z techniků. "Od prosince jsem neviděl ani korunu, ale banky se mě neptají na to, kde vezmu na zaplacení hypotéky," stěžuje si na poměry ve firmě.
Té hrozí, že se během deseti následujících dnů může ocitnout v insolvenci. Banky, kterým za dobu své existence nezaplatila ani korunu z částky půjčené na stavbu obřího hangáru, chtějí své peníze logicky zpátky a den, kdy soudce rozhodne o vyhlášení insolvence se blíží.
Zakázek má v současnosti společnost Job Air Technics i díky smlouvě s ruským Aeroflotem dostatek.
Záchranu vidí lidé z vedení firmy v příchodu investora, s nímž už několik měsíců jednají.
"Podařilo se najít investora, který chce do firmy kapitálově vstoupit a dále ji rozvíjet," vysvětluje předseda dozorčí rady firmy Libor Jílek.
"Ten chce zaplatit všechny dluhy a ještě investovat do dalšího rozvoje, ale banky nechtějí počkat, abychom se domluvili. Když se vyhlásí insolvence, může to znamenat i konec firmy," dodává Jílek.
"Máme práci, máme dlouhodobou smlouvu s Aeroflotem na opravy letadel, jsme provozně ziskoví a v poslední době vyděláváme pět milionů měsíčně," přidává se Daniel Barč, jeden ze členů představenstva.
"Navíc nám 15. března končí pojistka, kterou jako opravna musíme mít. To všechno by se znovu zajišťovalo jen obtížně, kdyby byla insolvence skutečně vyhlášena," popisuje.
Do mošnovské opravny by chtěla kapitálově vstoupit švýcarská společnost SR Technics Switzerland, která působí ve stejném odvětví, jako mošnovská firma a prakticky neznámá česká společnost EnCor založená v září loňského roku se základním kapitálem 200 tisíc korun.
Obě se na konci února přidaly k žádosti o odložení rozhodnutí o insolvenci, soud ji ale nepřijal. "Nevím, co je to za spiknutí a o co jim jde," zlobí se Libor Jílek. "Mohli ty dva měsíce vydržet," dodává výtku na stranu bank.
Ty se ale brání. "Návrh jsme podat museli, firma nám dlužila déle než tisíc dnů," vysvětluje Věra Dušková, mluvčí České exportní banky, které firma dluží stovky milionů korun.
"Našim cílem je umožnit pokračování provozu. Pokud soud prohlásí úpadek, bude to jen konstatování stavu věcí, nepůjde o konec firmy. Během následujícího období bude možné dále jednat. Nabídka investora není ve fázi závazné nabídky, nemůžeme proto udělat jednostranný krok a insolvenční jednání zastavit," dodala Věra Dušková.
Obdobně se vyjádřil i Marek Pšeničný, mluvčí České spořitelny, která je dalším z věřitelů.
"Vstup investora je samozřejmě podmíněn dohodou se stávajícími akcionáři firmy. Jako věřitel jsme pro jasné a transparentní řešení dané situace a jednoznačně podporujeme možnost zachování chodu podniku," dodal s tím, že i Česká spořitelna podporuje zachování chodu firmy.
Zda se to podaří, zjistí zaměstnanci v nejbližších dnech. Už na příští týden jim vedení firmy slíbilo proplacení mezd za leden, do konce měsíce i těch únorových, pokud bude situace příznivá.
"To jsem zvědavý. Pracuji tady několik let, ale výplatu v termínu jsem dostal snad jen dvakrát," zůstává skeptický jeden z techniků.
