Agentura ochrany přírody a krajiny povolila v části přírodní rezervace Suchý Vrch zásahy proti kůrovci. Požádal o to vlastník tamních lesů Biskupské lesy kvůli velkému rozšíření kůrovce do smrkových porostů.
Ekologické organizace protestují a proti rozhodnutí podaly odvolání k ministerstvu životního prostředí. Zásahy podle nich šíření škůdce v rezervaci ani jejím okolí nezastaví.
Výjimka kvůli podanému odvolání nenabyla právní moci, avšak lze podle ní na jaře postupovat, i když odvolací řízení nebude u konce. Platí do roku 2020.
Povolená opatření v Suchém Vrchu podrobuje přísným podmínkám. Kácet se na velké většině plochy rezervace vůbec nesmí a všechny stromy musejí zůstat na místě, kde postupným rozkladem obohatí okolní půdu o živiny.
Ekologové: Chemie neničí jen kůrovce
„Výjimka umožňuje zásahy tam, kde je větší výskyt kůrovce. Nejde však o kácení, na zhruba osmdesáti procentech plochy destruktivní přístup vůbec neumožňuje. Jde například o loupání kůry napadených stromů nastojato. Strom zůstane v přírodě jako souška a plní řadu dalších funkcí,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.
V případě vývratů a jejich následného napadení kůrovcem se podle Šaje další postup pečlivě zvažuje. „U stromů velkých dimenzí výjimka umožní lokálně aplikovat chemický přípravek. Ten se během několika týdnů rozkládá. Přirozený rozpad stromu pak trvá desítky let. Je zdrojem živin, rozšiřují se tam plísně, houby, poskytne útočiště bezobratlým. Oloupané dřevo by nemělo takovou biologickou hodnotu,“ vysvětlil Petr Šaj.
Doplnil, že předmětem ochrany na Suchém Vrchu jsou místy až 300 let staré borové porosty. „Ty jsou samozřejmě ponechány samovolnému vývoji zcela bez lidských zásahů,“ dodal.
Kůrovec se prý šíří geometrickou řadou
Podle ředitele Biskupských lesů Libora Konvičného je situaci v rezervaci nutné řešit. „Kůrovec se šíří geometrickou řadou. O výjimku jsme požádali, abychom co nejvíce zpomalili jeho invazi. Aby škody, které způsobí, byly co nejmenší,“ uvedl Konvičný.
Výjimka rezervaci dělí do dvou zón. Více než čtyři pětiny tvoří zónu zelenou, kde se vůbec nesmí kácet ani jinak výrazně zasahovat. „Tam se může jen odkorňovat nastojato,“ řekl Konvičný.
Postřik lze používat všude, podle Konvičného ale Biskupské lesy tímto směrem půjdou jen v nutných případech. „Zatím jsme jej nevyužili a ani příliš nechceme,“ podotkl.
Ekologické organizace usilují o zrušení výjimky. V okolí rezervace, jež se nachází poblíž Vrbna pod Pradědem, je podle nich hned několik ohnisek kůrovcové kalamity.
„V příštím roce se očekává její další expanze. Kácení v malém ostrůvku divoké přírody, který je obklopen rozsáhlými hospodářskými lesy napadenými kůrovcem, nemá na šíření kalamity vliv,“ uvádí společné prohlášení Hnutí Duha a Společnosti přátel Jeseníků.
Lepší přirozený vývoj
Poukazují i na použití chemických látek. „Jedovaté látky usmrcující kůrovce hubí i jiné druhy živočichů a představují velké riziko pro chráněnou přírodu,“ říká prohlášení. Cenná území by měla být podle ekologů ponechána přirozenému vývoji.
Podle Ondřeje Bačíka, předsedy Společnosti přátel Jeseníků, Správa CHKO Jeseníky udělením výjimky pochybila. „Selhává a nechová se jako orgán ochrany přírody. Přístup správy CHKO zcela likviduje smysl a význam přírodních rezervací,“ myslí si Bačík.
Suchý Vrch je první přírodní rezervací v Jeseníkách, která má kvůli zásahům proti kůrovci výjimku. „V ostatních rozpad smrků není takový, že by to vyžadovalo výjimku,“ doplnil Šaj.
V národních přírodních rezervacích Praděd, Šerák Keprník, Rejvíz a Rašeliniště Skřítek již výjimky pro zásahy proti kůrovci platí. Proti výjimce v Rejvízu ekologové rovněž podali odvolání.
