„V psychicky nadlimitních zátěžových situacích, mezi které patří jak smrt miminka při porodu, tak například tragická střelba před čtyřmi lety v nemocnici v Ostravě, nepotřebují lidé jen pomoc fyzickou, ale často i psychickou,“ zdůvodnil vytvoření týmu náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer.
Při zásahu se podle něj i záchranářů všichni na prvním místě zaměřují především na pomoc zraněným. Málokdo až donedávna věnoval pozornost tomu, co se děje s psychikou dalších účastníků neštěstí, včetně zdravotníků.
Záchranáři loni vyjížděli častěji, zaměstnávaly je nehody i úrazy při sportu |
A právě o psychiku se dnes starají členové intervenčního týmu. „K nehodám vyjíždíme na výzvu záchranářů a na místě samém pak pomáháme lidem jak prostřednictvím krizového rozhovoru, tak formou emoční podpory,“ sdělil člen intervenčního týmu Petr Gaj. „Snažíme se najít si s postiženými přímo v terénu klidné místo, kde je vyslechneme a zajistíme jim pocit bezpečí. Pokud je třeba, nabídneme jim i zprostředkování návazné odborné pomoci.“
Krajský zdravotní intervenční tým je v tuto chvíli sestaven z 37 interventů a takzvaných peerů. „Zatímco interventi jsou k dispozici všem účastníkům neštěstí, peeři se zaměřují na podporu kolegů, tedy zdravotníků,“ objasnil klinický psycholog krajských záchranářů Lukáš Humpl. Odborníci lidem pomáhají nejen v terénu, ale i pacientům přímo na odděleních nemocnic.
