Frenštátsko rozzlobil dokument se zmínkou o těžbě uhlí v Beskydech

  14:25aktualizováno  14:25
Nový návrh Státní energetické koncepce rozzlobil starosty obcí na Frenštátsku. Rozčílilo je, že zatímco jim ještě před necelým rokem ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek sliboval, že v Beskydech už se nikdy nebude těžit uhlí, dokument se nyní o budoucí obnově těžby v dole Frenštát opakovaně zmiňuje.
Těžní věže Dolu Frenštát.

Těžní věže Dolu Frenštát. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

"V neposlední řadě se předpokládá, cca po roce 2030, využití ložiska černého uhlí v lokalitě Frenštát k možné výrobě elektrické energie a tepla pro Moravskoslezský region," píše se mimo jiné v aktualizované verzi Státní energetické koncepce z letošního srpna.

Tato a další zmínky o frenštátském dolu starosty beskydských obcí naštvaly. Loni na podzim totiž od ministra Kocourka slyšeli pravý opak.

"Sdružení měst a obcí na ochranu Beskydského regionu jsem slíbil, že nový návrh aktualizované Státní energetické koncepce zohlední jejich požadavky. Při přípravě nového návrhu koncepce také chci mnohem víc spolupracovat s jednotlivými samosprávami," řekl tehdy ministr.

Podle starostů pak navíc dodal, že v energetické koncepci dá jasný signál, že černé uhlí z Beskyd stát potřebovat nebude.

"Po vytěžení Karvinska budou na řadě Besykdy"

V aktuální verzi je ale vše jinak. "S tímto návrhem zásadně nesouhlasíme. Bylo nám přislíbeno, že požadavky samospráv budou zohledněny, nebyly. Že s námi bude jednáno, ale nebylo," vysvětluje starostka Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňka Leščišinová s tím, že své stanovisko poslali na úřad vlády, premiérovi i ministrovi průmyslu a obchodu.

Z historie Dolu Frenštát

První vážnější geologické průzkumy na Frenštátsku proběhly v 60. letech minulého století.

V roce 1982 začalo hloubení první těžní jámy. Už při hloubení 943 metrů hluboké jámy nastal problém. Výztuž nevydržela tlak okolních hor a zbortila se. Teprve po zesílení mohly hloubicí práce pokračovat.

Hloubení jámy číslo 5, která nakonec dosáhla hloubky 1 088 metrů, započalo v roce 1983, o pět let později z ní horníci vytěžili první uhlí. V roce 1991 byla šachta zakonzervována.

"Vše je nachystáno tak, aby se poté, co se vytěží uhlí na Karvinsku, mohlo začít v Beskydech," zlobí se Jiří Novotný, starosta Trojanovic a zároveň předseda Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu.

"Je to jako v pověstném Kocourkově. Co tak zásadního se za půl roku změnilo, že se ministrův postoj obrátil o 180 stupňů?" ptá se Novotný a dodává: "Těžba uhlí v Beskydech už za 18 let by z pohledu občanů, místních samospráv, největších zaměstnavatelů regionu i odborníků představovala přírodní, kulturní a sociální devastaci rozsáhlého území."

Resort: Je to jen pracovní verze. Starosta: To nám říkají už roky

Podle Pavla Vlčka, mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu se na slibu ministra nic nezměnilo. "Jedná se o pracovní materiál, který prochází připomínkovacím řízením, oponenturou. Pan ministr už několikrát říkal, že to, co slíbil, dodrží," říká Vlček.

"Že je to pracovní verze, to nám říkají už tři roky," reaguje starosta Trojanovic. Přitom termín dokončení se blíží, mělo by to být do konce letošního roku.

Obce se zásadně staví i proti průzkumné ražbě, která je rovněž v aktuálním návrhu energetické koncepce zahrnuta.

Říkají, že už je ložisko prozkoumané a opírají se přitom například o současnou platnou Surovinovou politiku, kde se o zásobách černého uhlí v okolí Frenštátu píše jako o prozkoumaných.

OKD však od průzkumu upustit nechce. "Naše poznatky o uhlí pod Frenštátem vycházejí jen ze starých průzkumných vrtů a vědeckých výpočtů. Podle nich je v ložisku přibližně 1,6 miliardy tun uhlí. V tuto chvíli ale detailně nevíme, jaké jsou v místě geologické podmínky a jakou část těchto zásob je možné vytěžit," říká mluvčí OKD Vladislav Sobol.

Za průzkumem ale lidé z Beskyd vidí první krok k zahájení těžby.

Nejčtenější

Iglú se šíří Českem, pro řadu bezdomovců jsou lepší než noclehárna

Někteří bezdomovci upřednostňují iglú před pobytem v noclehárně.

Bezdomovecká iglú, která před časem do Česka přivezla dvojice mladých lidí, už překročila hranice Ostravska. Zájem je o...

Zubařka nedostala dotaci od města, přestala proto ošetřovat místní pacienty

zuby, zubař, ilustrace

Když se obyvatelé města Studénka chtěli registrovat k nové zubařce, zastavila je cedule s překvapivým až diskriminačním...

Liberec se výhrou dotáhl na první Třinec, Kometa porazila Spartu

Brněnský útočník Martin Dočekal podruhé překonává Matěje Machovského v brance...

Hokejová Tipsport extraliga v úterý přinesla lákavé souboje. V napínavém duelu vyhrál Liberec nad Třincem 4:3 a v...

Ostravské Přednádraží mizí, drážní kolonii a romské ghetto bourají bagry

Ostravské Přednádraží rychle planýrují bourací stroje. (14. ledna 2019)

Tak vypadá definitivní zánik části města. Bagry a další bourací stroje se zakously do vybydlených domů v lokalitě...

Verze „tunel“ padla, našlo se řešení ucpané Místecké v Ostravě

Ilustrační snímek

Zúžení Místecké ulice u někdejší haly Tatran v Cingrově ulici, které je úsekem pravidelných dopravních problémů a...

Další z rubriky

Kdy OKD skončí, ještě nevíme, tvrdí předseda představenstva Marian Klásek

Předseda představenstva společnosti Prisko Marian Klásek.

Před necelými devíti měsíci převzal stát společnost OKD, která v té době byla v insolvenčním řízení. Zájmy státu,...

Hledaná drahá flétna ležela ve sněhu, ukradena zřejmě nebyla

Ztracená flétna už je zase zpátky u své majitelky.

Několikadenní pátrání ostravské umělkyně a poté i tamní policie po drahé příčné flétně je u konce. Nástroj v hodnotě...

Sedmidenní válku o Těšínsko před sto lety zastavil vládní telegram

Převoz padlých československých legionářů z Těšína do Orlové.

Před sto lety dospěl spor o Těšínsko do krvavého česko-polského střetu, který vešel do dějin jako takzvaná Sedmidenní...

Najdete na iDNES.cz