ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Slabá koruna těší, zdražuje však nákupy. Firmy v kraji by uvítaly euro

  • 17
V únoru tohoto roku byl kurz koruny k euru pod 25 korunami, v současnosti je přes 27. Během několika měsíců tak česká měna výrazně oslabila. Oslabení měny pomáhá hlavně exportérům, kteří za eura dostanou po výměně více korun. Zároveň však slabá koruna prodražuje dovoz, včetně třeba nákupu surovin.

„Kurz nám pomáhá, máme vyšší tržby, na druhou stranu i vyšší náklady na nákup materiálu, protože nakupujeme z 90 procent v eurech,“ uvedl výkonný ředitel Lanexu Bolatice Martin Václavek.

„Kurz eura máme zajištěn na rok až dva dopředu. Ovšem pokud zajistíme špatnou hodnotu, projeví se to v kurzových ztrátách. Přijetí eura bychom uvítali, pomohlo by to v plánování,“ zmínil.

Podobně by, přestože i jeho firma na oslabení koruny vydělává, přijetí eura přivítal také Pavel Drobil, předseda představenstva strojírenské skupiny Anacot. Její tržby jsou z 80 % v eurech.

„Koruna je dnes v naší zemi, jejíž export směřuje absolutně dominantně do zemí eurozóny, zbytečným luxusem a já jsem přesvědčen, že dnes nám již nepomáhá, ale škodí,“ řekl Drobil.

Oslabení koruny na druhou stranu firmám pomohlo lépe odolávat poklesu ekonomiky spojenému s koronakrizí.

„Jediný významný náklad, který máme v korunách, jsou mzdy. Proto oslabení koruny vítáme, neboť nám snížení osobních nákladů pomohlo přežít problémy vyvolané koronaepidemií. Dá se tak říci, že je pro nás oslabení koruny větší podpora než programy vyhlašované vládou,“ okomentoval dění posledních měsíců Radek Strouhal, finanční ředitel Vítkovice Steel.

Ani to však nemusí podle něj být důvod pro další zachování koruny. „V aktuální situaci je výhodnější ponechat si korunu. Dlouhodobě a obecně je však pro nás lepší euro. Momentální výhoda se může obratem proměnit v opak,“ dodal.

Na další možné problémy spojené s oslabováním koruny upozorňuje i mluvčí nošovické automobilky Hyundai Petr Michník.

„Velké ztráty nám může způsobit prudké oslabení koruny v souvislosti s vratkami DPH, kdy přibližně 96 procent naší produkce směřuje mimo Českou republiku, ale více než polovina vstupů je od lokáních dodavatelů, tedy tuzemských plátců DPH. Naší hlavní transakční měnou je euro, a proto nám vznikají každý měsíc značné nároky na odpočet DPH v korunách,“ sdělil.

Potřebujeme spíše ochranu evropského trhu, tvrdí hutě

V Třineckých železárnách vidí daleko větší problém, než je přijetí či nepřijetí eura, v ochraně evropského trhu.

„Zásadní pro naši konkurenceschopnost je v této citlivé době dostatečná ochrana evropských hranic před přílivem levného importu, který sráží ceny ocelových produktů na trhu a může ohrozit další fungování evropských výrobců,“ vysvětlila Petra Macková Jurásková, mluvčí Třineckých železáren.

„Proti kurzovým vlivům se přirozeně zajišťujeme, vedle pohledávek v cizí měně máme také závazky v této měně, a to především z důvodu nákupu většiny vstupních surovin,“ uvedla.

Obdobný názor mají i v ostravské Liberty. „Co potřebujeme, je ochrana evropského trhu před neférovými dovozy oceli ze zemí mimo EU, kde vlády svůj průmysl dotují, výrobci nemají stanoveny přísné ekologické ani sociální standardy jako evropští oceláři, takže vyrábějí s podstatně nižšími náklady. To tlačí ceny oceli dolů a negativně ovlivňuje naše hospodářské výsledky. Kde nejsou nastavena stejná pravidla pro všechny účastníky soutěže, je dlouhodobě velmi složité konkurovat,“ řekla Barbora Černá Dvořáková, mluvčí společnosti Liberty.