„Díky své hře Čekání na Godota se stal Samuel Beckett jedním z hlavních představitelů absurdního divadla. Dva klaunové, Vladimír a Estragon, žonglují s věčnými otázkami lidské existence. Má naše konání smysl, nebo je veškerá snaha marná? Činí nás svobodná vůle svobodnými, nebo spoutanými? Hlavní hrdinové, staří tuláci a klauni čekají na kohosi zvaného Godot, jehož příchod se však každý den odkládá,“ popsala děj hry mluvčí divadla Michala Kubicová.
Godot u Bezručů |
Podle dramaturgyně Daniely Jirmanové inscenace nabízí k přemýšlení mnoho témat, která mají jedno společné. Jsou to témata bytostně lidská. „Otázky a problémy, se kterými se hrdinové potýkají, jsou člověku jakožto myslící bytosti vlastní odjakživa,“ řekla.
České premiéry se Godot dočkal v roce 1964 v Divadle Na zábradlí, v Ostravě se však hra dosud nehrála.
Čekání na Godota v Páclově režii je tak ostravskou premiérou. Do ústřední dvojice tuláků Estragona a Vladimíra obsadil režisér Norberta Lichého a Dušana Urbana, v dalších rolích se objeví Kateřina Krejčí, Michal Sedláček a Sarah Haváčová.
Přečtěte si o hře ještě více |
„Čekaní na Godota přišlo samo. Koukal jsem na Norberta Lichého a na Dušana Urbana a pojala mě touha s nimi udělat něco klaunského, kde by zároveň mohli využít své herecké a lidské zkušenosti,“ uvedl režisér.
Kostýmy a scénu navrhla Pavla Kamanová, která s Divadlem Petra Bezruče spolupracovala již při přípravě inscenace Strýček Váňa.
Beckett svou dramatickou tvorbu uvedl právě Čekáním na Godota (1949), a dílo jej zařadilo mezi hlavní tvůrce absurdního divadla. Premiéra v pařížském divadle Babylone v lednu 1953 se stala přelomovou událostí v dějinách novodobého světového divadla. Dalšími Beckettovými významnými dramaty jsou Konec hry, Poslední páska a Šťastné dny. Psal pro divadlo, rozhlas i televizi.
