Jen za první letošní čtvrtrok částka za doplatky na bydlení pro příjemce v kraji dělá 189 milionů korun. "Přibývá ubytoven, to je jasné," komentuje nárůst přidělovaných dávek náměstek primátora Ostravy Martin Štěpánek.
Jak rostou dávkyZatímco v roce 2011 stát rozdělil na doplatcích na bydlení pro lidi v Ostravě 87 milionů, o rok později to bylo 172 milionů a loni už 293 milionů korun. Letos se dá čekat další nárůst této sumy. Čísla pro kraj jsou pochopitelně vyšší. V roce 2012 stát v kraji rozdělil doplatky na bydlení ve výši 425 milionů, loni to dělalo 668 milionů a letos se částka může vyšplhat až na 756 milionů. |
Zástupci Ostravy si v těchto dnech čísla o doplatcích vyžádali od úřadu práce. Chtějí se jimi zabývat při jednání pracovní skupiny zaměřené na sociální bydlení a využít je jako jeden z argumentů pro návrh změn legislativy, které plánují předložit ministryni sociálních věcí Michaele Marksové.
Jen v Ostravě loni stát rozdělil na doplatku na bydlení 293 milionů korun. Získalo je 79 285 lidí. "Z čísel za loňský rok vyplývá, že jestliže v lednu dávku pobíralo 5 490 osob, v prosinci jich bylo o dva tisíce víc," poukázal Martin Štěpánek.
Pokud v Ostravě vznikly v poslední době nové ubytovny - a náměstek si myslí, že ano, město to nemá jak zjistit. "Nikdo nemá povinnost nám vznik nové ubytovny ohlásit. Je to volná živnost," připomněl náměstek, podle něhož by se situace měla změnit tak, aby zřízení nového ubytovacího zařízení, jehož majitel inkasuje od lidí sociální dávky, schvalovala obec.
V kraji je asi dvě stě ubytoven
V návaznosti na nárůst udělených doplatků na bydlení se ale teď zástupci Ostravy nechystají do terénu, aby zjistili, kde případné nové ubytovny fungují.
"Terénní šetření jsme provedli loni, to nám teď stačí. Nutné je, aby se řešila podstata problému a zákon zpřísnil podmínky, za kterých může být dávka přidělena. Směřovat by mohla třeba jen na podporu kvalitního sociálního bydlení," zamyslel se Martin Štěpánek.
A kolik ubytoven v Ostravě funguje? Podle údajů, které už dřív poskytl úřad práce, se ve městě jejich počet pohybuje okolo pětačtyřiceti, v kraji jich pak je přes dvě stě.
Vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek krajské pobočky úřadu práce Pavla Chybiorzová nárůst výše rozděleného doplatku na bydlení okomentovala celkem jasně: "Souvisí se zvyšováním nezaměstnanosti nebo například nájemného."
Na hranici chudoby jsou i důchodci či rodiče samoživitelé
Mluvčí Karviné Šárka Swiderová poukázala i na další svízel. Podle údajů, které karvinská radnice zjistila, totiž ve městě neroste jen výše udělených doplatků, ale i takzvaných příplatků na bydlení. "To ukazuje na to, že se pod hranici chudoby stále častěji dostávají například i důchodci, kteří ovdoví, nebo rodiče samoživitelé," uvedla mluvčí.
"Pokud senioři nemají třeba rodinu, která by je i finančně podržela, může se stát, že se dostanou na hranici chudoby," potvrdil i oblastní ředitel Armády spásy Tomáš Surovka. Jak připomněl, lidé, kteří jsou například zadlužení, se často ocitají v pasti. Neutáhnou totiž nájem ve standardním bytě, a jsou tak odkázáni k životu na ubytovně.
Udělat přítrž současnému bujícímu byznysu s chudobou by měla změna legislativy, krom jiného i zákona o hmotné nouzi. "Především chceme zabránit tomu, aby majitelé ubytoven vybírali neúměrně velké částky v situaci, kdy místnost obývá více lidí," vysvětlil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.
Vysoké dávky by podle něj neměly být udělovány majitelům zařízení, kde bydlí třeba čtyři nebo pět lidí na jednom pokoji s kuchyní a příslušenstvím, které je společné na chodbě. "Výše dávky by měla být závislá na kvalitě bydlení."
