Na jedné straně vztek a bezmoc spojené s obviňováním policie a justice z nadržování pravicovým extremistům, na straně druhé pak odmítání zasahování politiků a médií do nezávislosti soudů a státního zastupitelství.
„Vzpomínám si na tehdejší emoce i pláč mnoha žen i mužů okolo rakve. Také na to, že pak jsme jeli na hřbitov, kde se ukládala rakev, přičemž se rozšířilo, že se tam blíží skupina skinheadů. Jak se však brzy ukázalo, tak Romové si je spletli s několika pankáči, kteří je naopak přijeli podpořit,“ vzpomenul na někdejší různorodá hnutí fotograf Alexandr Satinský.
Na místě byl i ostravský romský aktivista indického původu Kumar Vishwanathan. „Vzpomínám, jaké vládlo v kostele při pohřbu s paní Biháriovou obrovské napětí. Útok ve Vrchlabí byl jedním z mnoha útoků na Romy, s nimiž si tehdy mnozí nevěděli rady, často i justice byla hodně bezzubá,“ popisuje nyní šedesátiletý zakladatel takzvané Vesničky soužití.
Případ smrti romské ženy rozdělil společnost. Co se stalo osudnou neděli 15. února 1998, tedy takřka přesně před 26 lety?
Okolo 23. hodiny se ve Vrchlabí dostali do sporu svobodná matka čtyř dětí, sedmadvacetiletá Helena Biháriová, která ve městě na Trutnovsku žila v rodině svého partnera, s dvojicí mladíků Jiřím Neffem a Petrem Klazarem. Ti se hlásili k hnutí skinheads.
Hádka skončila vhozením ženy do blízkého Labe. Biháriová byla neplavec a pod jezem se utopila. Hrdinně se jí ještě snažila pomoci tehdejší redaktorka Českého rozhlasu Eliška Pilařová, která se náhodou nacházela nedaleko. Bohužel se jí to nepodařilo a sama se ocitla v ohrožení života.
Zatímco novinářku se podařilo silně podchlazenou z řeky vytáhnout, tělo Biháriové se našlo až po dvou dnech. Následný pohřeb v sobotu 21. února v Opavě, odkud utonulá žena pocházela, se změnil v obří protest. V kostele sv. Ducha se sešly stovky Romů, byli tam i novináři, fotografové, aktivisté a politici. Snad nikdo neměl pochybnosti, že šlo o rasisticky motivovaný čin.
Statečnou redaktorku ocenil medailí Za hrdinství tehdejší prezident Václav Havel, jeho choť Dagmar se opavského posledního rozloučení také zúčastnila. Ministr bez portfeje Vladimír Mlynář prohlásil, že „...stydím se za to, že jsem bílý, smrt této mladé ženy ze mne na chvíli udělala Roma...“
Oba mladí útočníci Neffe a Klazar se hájili tím, že ženu nechtěli připravit o život, přičemž se hádali o dvě stovky, které jim Romka údajně ukradla. Prý jim navíc jako „odpracování“ dluhu nabízela sexuální služby. Také uváděli, že v místě, kde žena spadla do řeky, bylo vody sotva po kolena.
Zemřel, protože byl Rom. Utopil se v Otavě, kam ho nahnali skinheadi![]() |
Vyšetřující policisté odmítli, že by šlo o vraždu, nepřijali ani rasistický podtext. S tím souhlasil i státní zástupce. Krajský soud v Hradci Králové odsoudil za vydírání s následkem smrti a výtržnictví Neffea na osm a půl roku vězení, Klazar dostal o dva roky méně. Třetí obžalovaný potrestán nebyl, protože na dobu činu měl alibi.
Odvolací soud pak Klazarovi zúžil trest jen na vydírání s trestem rok a čtvrt vězení.
Fotograf Satinský se profesně zúčastnil několika romských pohřbů. „Všechny spojují emoce u rakve a také to, že pokud bylo fotografování povolené, tak rozhodně jsem neměl žádné obavy a všichni byli vstřícní. Pokud povolení nebylo, tak byl jakýkoliv fotograf bez šance,“ podotkl muž, který pro MF DNES fotí už přes třicet let.
Aktivista: Soužití se zlepšilo
Na fenomén devadesátek vzpomíná rád, byť ještě existovaly velké stresy s nutností vyvolávání filmů a nevědomostí, co vlastně analogovým fotoaparátem pořídil. „Paradoxně tehdy byla práce psychicky snadnější. Profese fotografa a potažmo novináře měla u lidí velký respekt a byli vstřícnější než mnozí v současnosti,“ vysvětlil.
Žháři z Vítkova jsou na svobodě. Jako rodič nesouhlasím, řekl ministr Blažek![]() |
Velké rozdíly vnímá také Kumar Vishwanathan, ale k lepšímu. „Prošli jsme si hodně divokými devadesátkami přes další rasistické útoky, například Natálku (těžce popálená romská dívenka při žhářském útoku ve Vítkově v roce 2009, pozn. red.) až k současnosti, kdy se soužití většinové a menšinové společnosti o hodně zlepšilo,“ míní aktivista.
Připomněl také, že krajní pravicová hnutí už zdaleka nemají takovou podporu jako před necelými třiceti lety. „Byl jsem nedávno na nějakém mítinku pravicového seskupení a sešlo se tam pár lidí. To byla velká úleva,“ zakončil srovnání.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy ikonických fotografií – ať už vznikly na bojištích, sportovištích, na koncertech nebo „jen“ zachycují obyčejné lidské osudy. Již jsme psali: Facka od balonu mu zmuchlala tvář a pobavila svět. „Pan Květák“ se loučí Jeptiška políbila kněze a Itálie se otřásla. Fotografa zničil pád mostu Busbyho děti nastupují. Mnichovská tragédie změnila vedle fotbalu i média Kung-fu šok v Premier League. A Cantonu štvalo, že drzouna nekopl víc |