„Je to pro nás ztráta,“ shodli se.
Každý z nich zažil jiný Baník.
Zatímco Laštůvka s ním v roce 2004 získal titul a odešel do zahraničí, Frydrych prožil boj o přežití, ekonomické i v lize. Do Slavie zamířil před dvěma roky, na začátku sezony, v níž Baník spadl do druhé ligy.
Frydrych coby soupeř už v Ostravě hrál. Zato pro Laštůvku to byla premiéra.
„Baník přišli podpořit skvělí fanoušci. Věděli jsme, že doma budou silní, navíc po prvním kole, kdy vyhráli v Brně. Byli na nás nažhaveni,“ řekl Laštůvka.
Jen litoval, že se nehrálo na Bazalech. „Ale připravoval jsem se na to jako na každý jiný zápas. Byl jsem v klidu, i když nějaké hecování proběhlo.“
Také Frydrych ocenil plný stadion: „Fanoušci hnali Ostravu dopředu.“
Oba si před zápasem připomněli svoje působení v Baníku. Frydrych v něm byl jedním z nejmladších kapitánů. A jako vůdce mužstva dorazil i se Slavií. „Věděl jsem, že budu kapitán, takže mě trochu zamrazilo v zádech, ale o to více jsem se těšil,“ uvedl Michal Frydrych.
Z čeho ho mrazilo? „Z pocitu zodpovědnosti, z toho, že jsem se vrátil do Ostravy. Být kapitánem Slavie není žádná sranda. Ale strach jsem neměl.“
Frydrych je ve Slavii třetí sezonu a už je kapitán. „Jsem rád, že jsem si vybudoval takovou pozici, ale kapitánem jsem, jen když Milan Škoda není v základu. Škoda že jsem náš tým v Ostravě nedotáhl ke třem bodům.“
