Nejrozsáhlejší chráněná krajinná oblast České republiky Beskydy leží na jihovýchodě Moravskoslezského kraje a dotýká se hranic se Slovenskem. Když budete mít štěstí, spatříte stopy rysů, vlků a medvědů.
Beskydy jsou již více než sto let centrem zimní i letní turistiky, chlubí se výborně zařízenými letovisky i tradiční lidovou kulturou, jíž se v dnešním výletu také dotkneme.
Medvěd s mladými v Beskydech
Naše trasa je vhodná především pro pěší turisty, ovšem zdatnější cyklisté by s ní také neměli mít problém. Vše zvládnou i rodiny s dětmi, cestu s kočárky však rozhodně nedoporučuji. Z hlediska převýšení není výšlap příliš náročný, po celou dobu se budete pohybovat v nadmořské výšce mezi 700 a necelými 1 000 metry. Staré Hamry, cíl výletu, pak leží ve výšce zhruba 500 metrů nad mořem.
Na Visalaje dojedete autem i autobusem
Putování Moravskoslezskými Beskydy zahájíme na Visalajích. To je horská osada, která leží v nadmořské výšce necelých 800 metrů. Rozprostírá se na konci dlouhého údolí mezi Lysou horou, Travným a Bílým Křížem a patří mezi ideální výchozí body pro pěší turistiku i cykloturistiku.
Stojí zde stejnojmenný hotel a velké parkoviště. Visalaje jsou snadno přístupné autem i autobusem, my využijeme právě tento dopravní prostředek. Autobusy sem ovšem nejezdí příliš často, proto si spojení předem pečlivě nastudujte.
Vyplatí se přivstat si a vyrazit autobusem už v 6:19 z Frýdku-Místku, a to s přestupem v Raškovicích. Další vhodný spoj jede až v 9:55. Cesta trvá necelou hodinu. O víkendu jede spojů paradoxně více, rozestupy jsou půl hodiny až hodinu, některé ze spojů jsou dokonce přímé.
Putování zahájíme u rozcestníku Ježánky. Ten se nachází ve výšce 750 metrů, pár set metrů od autobusové zastávky na Visalajích. Dojdeme k němu po kamenité cestě. Odtud se vydáme po modré turistické značce na Bílý Kříž.
Vědci v lesích zkoumají vlivy ovzduší na přírodu
Trasa s mírným stoupáním je dlouhá necelé tři kilometry, jedná se spíše o procházku než náročný výšlap. Cestou mineme ekosystémovou stanici, která patří mezi čtyři nejlepší svého druhu v Evropě. Jejím úkolem je zkoumat ekologické dopady průmyslu a globalizace na okolní lesy a krajinu obecně. Střediska, jež zde vzniklo v roce 1992, si nemůžete nevšimnout, připomíná obrovský skleník.
Jedná se o unikátní přírodní lokalitu, s velkým štěstím v ní lze spatřit modrého slimáka - modranku karpatskou. Po předchozí domluvě si můžete ve stanici poslechnout odborný výklad.
Určitě se zastavte také u samotného dřevěného bílého kříže, podle nějž se oblast jmenuje. Ten stojí u severního okraje osady a o jeho původu se dodnes spekuluje. Jedna z pověstí tvrdí, že jde o hrob několika portášů, které usmrtil mor. Portáši mívali na starosti hlídání hranic.
Nedaleko se nachází také horský hotel Sulov, jehož název připomíná, že se pohybujeme v blízkosti stejnojmenného kopce (943 m n. m.). Na něm se můžete za příznivé ceny dobře najíst.
Mezi Bílým Křížem a Gruní vede naučná stezka
Nyní se po modré turistické značce musíme vrátit, a to asi o necelý kilometr. U rozcestníku se pak vydáme po žluté turistické značce směrem na Gruň. Opět se jedná o pohodovou trasu s menšími převýšeními. Mezi Bílým Křížem a Gruní vede naučná stezka, minete proto několik informačních tabulí.
Stezka má historicko-přírodovědné zaměření a kopíruje jediný obydlený hřeben Beskyd. Osada Gruň už spadá pod obec Staré Hamry, její historii a vývoj formovalo salašnictví. Původní salaše zde dodnes najdeme.
Dřevěný kostel svaté Panny Marie na Gruni.
Cestou projdeme okolo hospody Švarná Hanka a pokračujeme až k rozcestníku Kozlena. Dále po žluté dojdeme ke dřevěnému kostelíku Panny Marie. Ten byl postaven v roce 1890 v severském slohu a navazuje na tradice místní lidové architektury. V této jednolodní stavbě se dodnes slouží mše a na konci května zde probíhá tradiční pouť.
Dále pokračujeme okolo rodinného hotelu Charbulák k rozcestníku Gruň - Charbulák. Máme za sebou přes čtyři kilometry po žluté a nyní se musíme vydat po zelené turistické značce.
U hřbitovní zdi spatříte pomník Maryčky Magdonové
Pomník Maryčky Magdonové na Starých Hamrech.
Budeme klesat do údolí a Starých Hamer. Na konci trasy na nás čeká ještě jedna historicko-kulturní zajímavost. Blízko kostela svatého Jindřicha u hřbitovní zdi se nachází pomník Maryčky Magdonové, postavy Bezručových Slezských písní. Slavnostně odhalen byl v roce 1933 ku příležitosti 65. výročí narození básníka a buřiče Petra Bezruče.
A jak zpět? Od kostela odjíždí autobusy do Ostravice, odkud není těžké dostat se vlakem do Frýdlantu nad Ostravicí a dále do Frýdku-Místku a Ostravy. Poslední autobus však o víkendech i ve všední dny odjíždí ve čtvrt na čtyři odpoledne.
