Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Dobrý den.Prosím poraďte co dělat,když mi manželka oznámila,že mě sice ráda má,ale nic ke mě necítí a má jiného,kterého miluje.Nic zlého jsem jí neudělal,akorát když měla psychické problémy,tak jsem jí nevěnoval dostatečnou pozornost,nevyjadřoval jsem jí lásku,a tak si začala stěžovat tomu druhému,který o ni 5let usiloval a ona si s toho dělala legraci.Te%d se do něj zamilovala a já nevím co s tím.Chodím k psychiatrovi,beru léky,nic nepomáhá,protože ji stašně miluji víc než svůj život.Všechno jsme si řekli,ale ona se s ním schází dál a je s ním víc než se mnou.Strašně to bolí a ona to nedokáže pochopit,protože je zamilovaná.

Dobrý den
V říjnu jsem odhalila manželovu nevěru, do února žil střídavě s milenkou, střídavě se ke mě vracel,v února odešel k ní, bydlí u ní a stále přemýšlí zda bude s ní nebo se vrátí, já bych byla ráda kdyby se vrátil. On stále chce čas na rozmyšlenou, trvá to 9 měsíců a stále neví, jen mi říká,že ho nemám tlačit časem, prosím je to normální,když po tak dlouhé době nemá jasno. Je mu 53 let a má svobodnou bezdětnou milenku,je jí 28 roků. My jsme manželé 33 let.Stále na něho čekám,ale je to nesmírně vyčerpávající.

Dobrý den paní doktorko.
I když se na vás obracejí samé ženy, já vám jsem schopen předvést, že podobné problémy se týkají i mužů.
Popíši vám můj životní příběh tak, jak jej vidím já sám. Názor mojí manželky by byl určitě v mnohém jiný. Začalo to tak že jsem se zamiloval do mladé ženy, sice z venkova a chudé rodiny s báječnou maminkou, ale dceru jsem miloval neskonale. Chodili jsme spolu tři roky. Dva roky vojna. Spolu jsme měli i první sex. Žádná sláva, byli jsme oba nezkušení. Došlo ke svatbě. Život nebyl jednoduchý. Někdy krásný, někdy obtížný. Asi po 24 letech nastala první partnerská krize. A to docela vážná. Jezdil jsem na montáže, snažil jsem se dobře uživit rodinu. Nevím, jestli manželka poslouchala rady „přátel“, ale byla stále s něčím nespokojená. Na mně to mělo neblahý vliv a to i v sexu. Dokonce jsem se po nocích i dost naplakal. Manželka měla i malý zájem o sex. Mněl jsem s tím dost velké problémy. O nevěře manželky se nedá vůbec mluvit, o tom jsem 100% přesvědčený.
Nikdy před tím jsem manželce nebyl nevěrný, i když nabídek jsem měl dostatek. Jednou jsem to již nebyl schopen vydržet a rozhodl jsem se, že první příležitost, která se mně nabídne, využiji. To se také stalo. Po krátkém seznámení s ženou o 14let mladší, jsme se chtěli pomilovat. Nebyl jsem toho schopen. Asi proto, že jsem manželku stále miloval. Přítelkyně měla se mnou nesmírnou trpělivost. I přesto se do mě zamilovala.
Když se nám milování podařilo, nebylo již co řešit. Zamilovali jsme se do sebe a naše milování a sex nemělo chyby. Nebylo jednou, abychom nebyli oba uspokojeni. Náš vztah trval několik měsíců. Manželce jsem oznámil, že se chci rozvést. Ale také musím dodat, že nám oběma nešlo jenom o sex, ale také jsme si velice dobře rozuměli. Myslím tím s přítelkyní.
Nakonec na nátlak celé rodiny, jsem se k manželce a dětem, které již byly téměř dospělé, vrátil. Nikdy jsem na přítelkyni nezapomněl a ona na mně asi také ne. Přesto jsem byl rozhodnut žít dále s manželkou.
Asi 10 let po rozchodu mě přítelkyně vyhledala. Ona byla vdaná a nevěděl jsem vůbec nic o jejím manželském životě. Jasně jsem jí sdělil, že si již nemůže nic od našeho setkání slibovat. Byl jsem již „pevně“ rozhodnut zůstat s manželkou až do naší smrti. Přesto, že již v té době, se manželka někdy chovala někdy podivně. Opět sklouzla do stejného chování jako před první krizí. Postupem času se to ještě zhoršovalo.
Později, jak sama se mně svěřila, jí silně ovlivňovala snacha, která měla neustále nějaké výtky k mé osobě. Pro klid v rodině jsem všechno jaksi toleroval. Nakonec manželce sdělila, že se stále stýkám se svojí „milenkou“. Ano sešli jsme se jednou do roka a někdy ani to ne. A to v naprosté počestnosti. V té době jsem podnikal a neměl jsem ze strany manželky, žádnou velkou podporu, spíše naopak. Náš vztah se zhoršoval. Sex v manželství se stále zhoršoval, připadal jsem si jako prosebník o sex, a asi ani jeden z nás nebyl spokojen. Nakonec jsem sexu nebyl již ani schopen. Několik roků jsem sex nahrazoval občasnou mastrubací. Manželce to nebylo ani nijak divné, ona o tom v podstatě ani nevěděla. A tak náš sex upadal. Když jsem jí říkal, že pro to také musí něco udělat, dostal jsem odpověď, „že neví, co by mněla pro to dělat“.
Sex v noční košili, sex bez polibků, sex bez pomazlení, bez předehry. Přesto jsem se snažil ještě sex znovu nastartovat. Již to nikdy nešlo. Přítelkyně měla problémy v manželství jiného rázu. Manžel alkoholik. Oba jsme si naše problémy sdělovali. Nemohlo to dopadnout jinak, než že jsme se sešli a došlo i k sexu, krásnému milování. Všechno bez jakýchkoliv problémů. Oba jsme byli uspokojeni. Sex a uspokojení super a to stále trvá. Žádný problém. Opět jsme se do sebe zamilovali. Ona řešila rozvod a já zase svoje problémy. Přesto jsem jí řekl, že se nikdy rozvádět nebudu. Nechtěl jsem rozvrátit rodinu. Nechtěl jsem rozbít majetek rodiny. Manželka je typ ženy, která není schopná plně se postarat sama o sebe. Skutečně ojedinělý, zvláštní typ ženy. Kolegové říkají, že je „zvláštní“. Přítelkyně mně miluje a já jí také. Manželka mně „miluje“ a jí já mám stále svým způsobem rád. Snažím se k ní chovat slušně. S manželkou sex nemáme nejméně 9let naprosto žádný. Stydíme se před sebou a nahota je tabu.
Přítelkyni jsem zajistil bydlení v mém okolí, stále se spolu scházíme, stále se milujeme. Již devět let spolu jezdíme na dovolenou a provozujeme jiné společné aktivity, které nás zajímají. Sex pokud mezi námi byl a stále je, je naprosto uspokojující pro oba. Umíme si vyhovět! Je nám spolu krásně. Přítelkyně nedělá problémy je příjemná a milá.
Manželka je náladová. Někdy je přátelská, někdy nenávistná. Stále jí někdo “ubližuje“. I když to vypadá, že je všechno v pořádku. Není. Já to již psychicky nezvládám. Je mně již 76 let. Dnes máme s přítelkyní sex, který nám oběma vyhovuje, který nás naprosto uspokojuje. Skvělé.
Nechci ve svém věku zcela bourat, co jsem celý život budoval. S manželkou žiji ve společné domácnosti. Zajištuji pro...

ještě pokračuji..Řekl mi, ať mu dám čas, že se srovná, že chce být se mnou a s dětmi, že bez nás nemůže žít a že to není jen kvůli dětem,ale kvůli mě...stále mě miluje. Jenomže já už pátý měsíc trpím, o manžela samozřejmě stojím, miluji ho. Problém je, že prý vztah s tou ženou ukončil, ale jsou stále v kontaktu...už několikrát od toho Silvestra to ukončil se vším všudy,a le vždycky si zase začnou psát...poslední verze je že je konec, ale....víte, chtěla bych znát Váš názor na věc..myslíte, že se mi muž jen bojí říct, že už se mnou nechce být, nebo naopak se bojí to samé říct milence? Mám být ještě trpělivá, nebo se vzdát nadějí? Manžel dokonce odejde v červenci z práce, plánujeme společnou budoucnost, vše vypadá na první pohled jako idylka..nikdo nic neví a netuší, jen mé nejlepší kamarádky. Můj muž se přiznal, že mě podvedl několikrát, neví proč, samotnému se mu to příčí a nechce to dělat... podle psychologa má nějaká komplikovaná "nastavení" :)...ale dál se tím zatím nezaobíral. Nikdy jsme neměli žádné problémy, vždycky to byl pro mě ten nejlepší manžel, partner a stejně tak on tvrdí, že mě vždy miloval...tak nevím...co si počít? - otázka upravena poradcem

Dobrý den, paní doktorko,

píši Vám asi jako spousta žen :)...dostala jsem se do velmi tíživé situace. Mně i manželovi je 40 let, manžel miluje dvě ženy ani bez jedné prý nemůže žít - mně a milenku. Vše začalo loni na jaře, manžel se v práci zamiloval do kolegyně, 36let - vdaná, dvě děti, s manželem prý jim to neklape...potřebovala lásku, zachránit a můj muž se cítil prý být potřebný. Chodili spolu několik měsíců, až to na Silvestra prasklo...situaci jsem samozřejmě vnímala a cítila, že se něco děje, a tak jsem to z muže vytáhla. Původně byl prý rozhodnutý ode mě a od dětí odejít, domlouvali se spolu, jak na ní někde počká, že její manžel na to ještě není připravený a tak dále...jakmile však se přiznal a viděl mou reakci, došlo mu, že mě stále miluje a odejít není úplně to , co chce.

Dobrý den paní doktorko, moc Vám děkuji za radu k tématu partnerského trojúhelníku. Radíte mi vyhlásit pauzu a zůstat sama. Ano, už delší dobu o této alternativě přemýšlím, takže to cítím stejně jako Vy. Bojím se ale hrozně toho, že "přeberu" a nakonec prošvihnu okamžik mít děti. Vnímám to tak, že v mém věku (37) už je složitější najít vhodného partnera k založení rodiny, než ve věku 20+. A tento můj postoj mě velmi brzdí v nějakém radikálnějším řešení své situace. Předem děkuji za odpověď a za Váš názor. - otázka upravena poradcem

Paní doktorko, jak se zachovat - manžel požádal syna, aby mu jel pomoct na nějako pracovně - soukromou akci, kde byla řada synových kamarádů, spolužáků i dlouholetých rodinných známých. Syn tam přijel i se svojí kamarádkou a táta se tam před všemi )asi 20 lidí) objímal s blondýnou o asi 20 let mladší, která v jednom z provozů, který patří naší firmě, prý vypomáhá jako brigádnice asi měsíc. Pak se tam s ní vyspal ve stanu. Syn je z toho KO, já se o milence dozvěděla asi za 174 dnů od dcery, které to zas řekli jiní známí na nějakých závodech - zase před skupinou asi 10 lidí. On tam mezitím s tou blondýnou zase přišel. Mezitím jsme zjistili, že si milenku vozí na naši chalupu, kde bydlí asi 4 měsíce sám, protože "s námi se to nedá". Když jsem za ním jela se dohodnout, co se děje a co dál, řekl, že je mezi námi konec a všichni musí pochopit, že je to nová situace a podřídit se tomu. Je to pro nás šok, že manžel zápasí s osobní krizí (jak nežije a nechce ještě umřít - je mu 51), to jsem věděla, snažila se mu pomoct, byla trpělivá v jeho výstřelcích, ale tento způsob nás všechny dostal do kolen. Je to hrozně nešetrné, ponižující - vnímáme to s dětmi všichni stejně. Syn má nahlášeno, že za necelý týden ona s nimi pojede na dovolenou (jede jen syn a otec s pár známými, dcera nemůže, já nesmím). Syn se velice těšil, ale chodí bledý jako stěna, o ničem nechce mluvit. Paní doktorko, co se to děje? Děkuji. - otázka upravena poradcem

Vždycky si velmi dlouze a přátelsky povídáme a můj pocit, že si velmi rozumíme nevymizel. Potom po 3 měsících "nesetkávání se" jsme spolu opět měli sex, bylo to jako dřív opět úžasné a ten pocit byl zpět. Pokusila jsem se mu několikrát napsat, ale stále nemá čas. Nerozumím jeho chování, je milý přátelský, sex s ním je báječný, mluví o budoucnosti a když mu ji navrhnu, tak nereaguje. Mluvila jsem už ze zoufalství s jeho přáteli a ti mi řekli, že možná má ze vztahu strach, že už je velmi dlouho sám. Jsem z toho zoufalá, vůbec mu nerozumím. Žiju stále se svým přítelem a velmi mě to trápí, protože jsem zamilovaná do jiného muže. A pořád čekám, jestli se situace nějak vyvine. Přítel na mě začal tlačit, že chce dítě, jenže já s ním za těchto okolností nedokážu vůbec plánovat nějakou budoucnost ani náš vztah zkusit nějak opravit. Mnohokrát děkuji za Vaši odpověď, nevím, co mám dělat. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, je mi 37 let, 4 roky žiju s přítelem, náš vztah není úplně ideální a spousty věcí mi v něm vadí, nejsme podle mě úplně kompatibilní v hlavně v trávení volného času a taky v sexu. Naší krizi jsem se snažila dlouho řešit, ale přítel nejevil moc zájem a říkal, že jen přeháním. Tak se stalo, že jsem asi před rokem potkala zcela neplánovaně jednoho muže. Velmi jsme si rozuměli a bohužel, asi kvůli mé touze po něčem, co mi doma chybí, jsme skončili spolu v posteli. Zpočátku jsem tomu nepřikládala žádný význam, jenže jsme se začali vídat a měli spolu pravidelný sex. Dokonce začal mluvit o budoucnosti se mnou a já mela pocit, že si velmi rozumíme i v ostatních věcech a že i je mi s ním fajn. Po třech měsících schovávání se, jsem mu řekla, že to takhle nechci, že se se svým přítelem rozejdu a že bych chtěla být s ním. Jenže on jakoby najednou začal couvat a že si není jistý a kontakt velmi omezil, občas se potkáme pracovně a občas při nějaké společenské akci. 1.část

* vážným a nebo ne. Přesto si říkám, jestli opravdu nepatříme k sobě a nebo jestli těch ran už bylo příliš a měla bych to nechat být se vším všudy i kdyby on se vzpamatoval. Vím že jsem tenhle kolotoč začala já, ale nyní si říkám, že já si to zkusila, on zkusí teď a když by měl ještě zájem .... jsou to hypotézy, jen si ráda poslechnu váš názor. Děkuji a mějte pěkný den