OTÁZKA:
dobrý den, málokdo může o domácím násilí mluvit tak, jako já. A také o jeho tolerování a podporování. Málokdo může hovořit o nýásledcích domácího náslí tak, jako já. Prožila jsem život, který bych raděje nežila. Je mi 45let a jsem stará. Je mi 45let a jsem osamělá. Je mi 45let a jsem sama. Žiji, pracuji, čekám. Vím na co čekám. žiji, připravuji. Připravuji žallobu na t ento stát, nebot mne a mé děti nejen že neochránil před násilím a strádáním, ale on to co se u nás doma dělo toleroval a podporoval. Vím a až příliš znám, a dodnes cítím, co to je strach, panika, strádání. Vím a ještě dnes cítím jak bolí rány a kopance. Zůstaly mi doživotní zdravotní následky. Ne psychické, ale faktické, fyzické. A proto že jsem všechno zvládla a zvládám, rozhodla jsem se bojovat. Paní Prokopová, ráda bych vás poprosila o schůzku a o faktickou pomoc. Nejen pro mne od vás, ale také ode mne pro vás. Prosím mám tento mejl, a také telefon: 773 565 935. Hana
hana.kadlecova@email.cz
ODPOVĚĎ:
Dobrý den paní Hano- děkuji za Váš mail, určitě se Vám ozvu. Případně prosím napište více na poradna@rosa-os.cz .
A moc si Vás vážím, že jste dokázala situaci řešit.Zdena Prokopová
5.8.2011 12:44