Záhorská kronika vycházela v letech 1891–1911 a 1925–1950. Její obsah zpočátku tvořily hlavně místní pověsti, později historické články.
Dodnes je vyhledávaným zdrojem pro zájemce o regionální vlastivědu. Časopis bude – stejně jako v minulosti – vycházet ve formátu A5. Zaměřený bude na dlouhodobější trendy v obcích a regionu.
K obnovení vydávání Záhorské kroniky můžou přispět obyvatelé z Lipenska, Pobečví a Záhoří a jejich nejbližšího okolí.
„Naší prvotní snahou bude oslovit všechny kronikáře obcí, vydavatele obecních zpravodajů, knihovníky, učitele a další nadšence o historii a vlastivědu regionu, aby se na jeho přípravě a tvorbě podíleli,“ uvedl ředitel SMARV Tomáš Šulák, který je i starostou obce Veselíčko.
Přihlásit se podle něj mohou také matky na mateřské dovolené či těsně po ní nebo zájemci, jimž zbývá jen krůček do důchodu.
„Náš projekt totiž získal podporu z dotačního programu zaměřeného na zaměstnanost,“ podotkl Šulák.
Všichni účastníci dostanou školení v psaní textů, stylistice, gramatice, grafice nebo fotografování a naučí se používat nová média, jako jsou sociální sítě.
„Chceme, aby se díky novým trendům v mediálním světě mohli kromě práce v obcích více rozhlédnout do regionu, a to právě propagací svých obcí,“ sdělila manažerka projektu Jana Jurajdová.
Záhorskou kroniku v roce 1891 založil tehdejší kaplan ze Soběchleb František Přikryl. V roce 1911 ji redigoval paršovický farář Antonín Sehnal.
„Po delší odmlce obnovil periodikum učitel v Dolním Újezdě Antonín Fröhlich. Po druhé světové válce se vydavatelem stala Okresní osvětová rada v Hranicích, ale Antonín Frel zůstal redaktorem.
Jeho přičiněním se Záhorská kronika stala zajímavým vlastivědným periodikem s převahou historických článků,“ popsal hranický historik a spisovatel Jiří K. Nebeský.
