Celkem v celé České republice žijí vlci už na šestnácti místech. Ukázal to velký průzkum z loňského roku, kdy šelmy zmapovali odborníci z ekologického Hnutí Duha, České zemědělské univerzity, správy šumavského národního parku, polského sdružení Wilk, projektu Owad či experti z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Trend je zcela zjevný, vlci se vrací.
„Genetický výzkum ukázal, že se Česká republika nachází na křižovatce cest vlků z různých koutů Evropy. Nejčastěji se do Čech dostávají ze severu, ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum leží v západním Polsku a Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím vlci šíří ze slovenských a polských Karpat. Ojediněle se na naše území mohou dostat i z Alp, pochází odtud jeden ze šumavských vlků,“ shrnují zástupci Hnutí Duha.
Nejde přitom o nic ojedinělého, již dnes se vlci vyskytují ve všech větších evropských státech. Například ze středoevropské nížinné populace přišli také do Dánska, Nizozemí nebo Belgie. Jeseníky ovšem mezi šestnácti tuzemskými místy chybí.
A to navzdory tomu, že tu vlčí smečka má ideální podmínky pro život. Ekologové navíc už několik let počítají s tím, že se vlci do Jeseníků natrvalo vrátí. Zatím se to ale nestalo.
„Je to trochu záhada. Samozřejmě že přesunující se zvířata, která teprve hledají svá teritoria, mohou uniknout pozornosti. Ale proč se třeba vlci, kteří se vyskytují v Česku i v osídlenějších oblastech, v Jeseníkách trvale neusadí, je otázka. Postupem času se snižuje pravděpodobnost, že se jedná o náhodu,“ přemítá Miroslav Kutal, jenž se vlkům a ochraně přírody věnuje v Hnutí Duha a na Lesnické a dřevařské fakultě brněnské Mendelovy univerzity.
Fotopast „ulovila“ vlka samotáře
Naposledy se vlk v regionu prokazatelně ukázal předloni v říjnu. Fotopast ho přistihla na Olomoucku kousek od Šternberka.
„Šlo pravděpodobně o osamoceného migrujícího jedince, protože na zhruba půlminutovém videu se objevil pouze on. Potvrzuje to však, že se vlci nemusí objevovat jen v horských oblastech, ale mohou se dostat i do nižších poloh a lze na ně narazit kousek od města v místech, kam běžně chodí turisté a houbaři,“ řekl tehdy Jiří Beneš z Hnutí Duha Olomouc. Od té doby však o vlcích v Jeseníkách není oproti zbytku země slyšet.
Podle Kutala za tím může být i negativní postoj některých myslivců. „A s tím související vyšší míra pytláctví. Žádnými daty tuto domněnku podloženou nemáme, ale těžko si představit jiný důvod, proč se v jedné z nejlesnatějších chráněných krajinných oblastí vlk anebo ani rys trvale, a zřejmě ani sporadicky, nevyskytuje,“ přemítá.
Návratu šelem může bránit také fakt, že kraj přímo nenavazuje na karpatská pohoří. Zvířata sem proto nemohou ze Slovenska a Polska přecházet tak snadno jako do Beskyd či Bílých Karpat.
„V posledních 20 letech Jeseníky od Karpat odřízla dálnice D1 a další silnice. Přitom ještě v 90. letech se například medvěd v Jeseníkách sporadicky objevil. Od té doby ale jeho cesta končí v Moravské bráně, pokud se tam výjimečně dostane,“ srovnává Kutal.
Ovšem ze středoevropské nížinné populace, především z Polska, mají vlci do kraje cestu stále otevřenou. Aktuálně jde při jejich případném návratu i o nejkratší trasu. Vlci už totiž žijí a také se rozmnožují v západní části Broumovského výběžku. Od Rychlebských hor na severu regionu je tak vzdušnou čarou dělí méně než 40 kilometrů.
„Navíc na jaře a v létě jsme pravidelně nacházeli vlčí trus také v Orlických horách, které de facto sousedí s Králickým Sněžníkem,“ popisuje Kutal. Stále tak věří, že se vlci do Olomouckého kraje natrvalo vrátí. „Chovatelé ovcí a koz by proto měli být připraveni,“ uzavírá.
Naposledy se prokazatelně vlk v kraji objevil v říjnu roku 2017:
28. listopadu 2017 |
