Lány obilí, řepky nebo kukuřice v Olomouckém kraji jsou rok od roku menší. Jen v loňském roce ubylo podle údajů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního v kraji 526 hektarů orné půdy z celkových 207 375, přírůstek byl přitom jen 23,25 hektaru. Za poslední tři roky tak z regionu zmizelo bezmála 1 500 hektarů orné půdy.
Orná půda v číslechCelkem je v Olomouckém kraji 207 375 hektarů orné půdy. Jen za loňský rok ubylo v regionu 526 hektarů polí, přírůstek činil pouhých 23,25 hektaru. V roce 2010 zmizelo 596 hektarů, o rok dříve to bylo 359 hektarů orné půdy. Celkově tak za poslední tři roky v kraji zmizelo bezmála 1 500 hektarů orné půdy, pole ustoupila hypermarketům, průmyslovým areálům či výrobním halám. |
Důvod? Firmám se stavět na "zelené louce" vyplatí mnohem víc než zvelebovat staré průmyslové či zemědělské areály označované jako brownfields. Orná půda se tak pomalu mění v pozemky pro zástavbu.
Nejlákavější jsou pozemky u dálnic
"Je to problém obecně, Olomoucko není výjimkou. Staví se logistická centra a další obrovské budovy. Oko člověk přimhouří ještě u dálnic, které jsou potřebné, ale nad jinými projekty zůstává rozum stát," míní předseda okresní olomoucké agrární komory Miloš Porč.
Na úbytek orné půdy konkrétně na Olomoucku Porč upozorňuje již několik let. Nejlákavější jsou pozemky u dálnic a dalších dopravních tepen. Majitelé totiž mohou stavět na atraktivním místě a ještě bez zátěže spojené s likvidací předchozí zástavby.
"Na Olomoucku je to dobře vidět třeba v Holici nebo směrem na Brno v okolí Lutína. Na orné půdě také hojně vznikaly sluneční elektrárny, teď už naštěstí není jejich zřizování tak lákavé," popisuje Porč.
Zabránit tomu, aby majitelé orné půdy prodávali své pozemky a umožnili tak jejich přeměnu v parcely pro výstavbu, je podle něj těžké, velkou roli v tom totiž hrají peníze. "Bohužel platí, že kdo má peníze, má často i moc a za 'zelenou louku' k výstavbě si kupci rádi připlatí," vysvětluje.
Změnu na stavební parcelu nemusí úřad povolit
Přesto může ten, kdo koupí ornou půdu a bude na ní chtít vystavět velký areál či třeba jen dům, narazit. Změna orné půdy na stavební parcely mu totiž nemusí být povolena.
"Každý zájemce musí o změnu v katastru žádat obec, což bývá poměrně dlouhý proces. Během něj se mají možnost vyjádřit odborníci i veřejnost, své k tomu mohou říct památkáři, ochranáři, půdní fond či vodohospodáři. Konečné rozhodnutí je ale na zastupitelstvu jednotlivých obcí, kteří tyto názory vzít v potaz mohou, i nemusí," nastínil Josef Veselský, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu.
I když výstavbu na orné půdě odborníci nevidí rádi, připouští, že někdy není zbytí. "Průmyslové objekty a domy by neměly stát na pozemcích, které mohou sloužit k pěstování plodin. Třeba takový Kostelec na Hané ale nemá moc jiných možností, jak se rozšiřovat," upozornil Veselský.
Obecně podle něj platí, že čím větší město, tím větší je i snaha o výstavbu na orné půdě. Pomoci by ale mohl fakt, že ta nejlepší půda k zemědělským účelům - první a druhé kvality - je zákonem chráněna před změnou tohoto typu.
