Ve Skalce, Pivíně a v Čelčicích úřady v posledních letech pravidelně vyhlašují zákaz používat pitnou vodu na zalévání zahrádek, umývání aut nebo napouštění bazénů. Podobná situace se opakuje také v Budětsku a nedostatek vody je třeba i v Domašově u Šternberka na Olomoucku.
Čelčice by ale nyní měly čekat lepší časy. Pozemkový úřad totiž po letošním extrémně suchém roce začal jednat. Dokončil zde výstavbu biocentra a víceúčelové nádrže na toku Okenná v místě zvaném Rybník.
„V této lokalitě již v minulosti rybník byl, což potvrdil i geologický průzkum. Stavba tak navrací zdejší krajině dávno zaniklý historický vodní prvek,“ popisuje mluvčí pozemkového úřadu Monika Machtová.
Obec, kterou úpravy za 12,5 milionu korun stály pouze výkup jednoho pozemku, je velmi spokojená.
„My máme vody málo, to každý ví, a proto jsme velmi rádi, že tady vznikla retenční nádrž, která vodu zachytí v krajině. Za druhé tam sídlí vodní ptáci, dokonce i ondatry, a za třetí je to krásná procházka pro matky s kočárky, děti nebo i cyklisty. Až tam vyroste zeleň, bude to naprosto úžasné,“ rozplývá se čelčický starosta Karel Černý.
Krajině mají pomoci soustavy hrází a příkopů či poldry
Samotná nádrž má plochu 4,6 hektaru a objem přes 60 tisíc kubíků vody. V okolním biocentru je 4 600 nově vysazených stromů, keřů a bylin.
„Zadržením vody v krajině při povodňových stavech na tocích Okenná a Trávnička bude nádrž plnit především funkci vodohospodářskou, zlepší kvalitu vody na Okenné pod nádrží a přispěje ke zvýšení zásob podzemních vod,“ tvrdí mluvčí pozemkového úřadu Machtová.
„Stavba tak naplňuje Strategii ochrany před dlouhodobým suchem. K rozvoji vodních, mokřadních, lučních a lesních společenstev přispěje ostrůvek uvnitř zátopy. Nádrž bude sloužit jako zásobník požární vody a bude také mít turistickou a rekreační funkci,“ dodává.
Podobných staveb je na Prostějovsku již téměř šedesát. V nedalekých Čehovicích například Koalice pro řeky upravuje soutok Vřesůvky a Malého potůčku, kde jde mimo jiné rovněž o zadržení vody v krajině.
Rozsáhlá soustava mezí, hrází, záchytných průsmyků, příkopů, suchých poldrů a vodních ploch doprovázených výsadbou zeleně a zatravněním pak vznikla v minulých letech i na opačném konci Prostějovska u Skřípova a Brodku u Konice.
„Regulovaná řeka převede vodu z hor do nížin jako rychlovlak“
Na Olomoucku zase pozemkový úřad v posledních letech vybudoval mokřad u obce Loučany a v Karlově u Paseky revitalizoval rybníček Za Rychtou. Protipovodňová opatření dotáhl do konce v lokalitě Za Humny u Grygova, v místě zvaném Pod Holubicemi v Zadním Újezdě vybudoval poldr a multifunkční nádrž postavil na severu kraje u Javorníku.
„Vodohospodáři se v poslední době přiklánějí k opatřením blízkým přírodě. Velkým úskalím je však zájem zemědělských družstev a podnikatelů orat vždy a všude. Kvůli novým a velkým traktorům se udržují neúměrně velké plochy jedné plodiny, což přináší erozi půdy a znečištění vody,“ varuje místopředseda Koalice pro řeky Zdeněk Poštulka.
„Orají se i nivy vodních toků, kde ještě před 150 lety byly louky a lesy. Ačkoliv za uplynulé století bylo rozoráno přibližně milion hektarů remízků, mezí, mokřadů a pramenišť, řeky byly regulovány a zkráceny o stovky kilometrů, není zde silná vůle dát krajinu do pořádku. Potoky a řeky jsou na většině toku regulovány, Bečva třeba z 99 procent. Taková řeka pak vodu z hor převede do nížin jako rychlovlak,“ dodává.
Vhodné zásahy v přírodě, které na jedné straně v krajině zadrží vodu a na druhé pomohou odvrátit katastrofu například při přívalových deštích či bleskových povodních, jsou proto podle něj nesmírně důležité.
Samotná Koalice pro řeky se proto chce v příštích letech podílet na revitalizaci Stousky v Ústíně, Moravy nad Tážalským jezem nebo Blaty u Vrbátek. Připravuje rovněž projekt mokřadu u Pivína a stavbu vodohospodářského objektu Košíkova louka u Bohuňovic. Dlouhodobým plánem je revitalizace nivy řeky Moravy pod Olomoucí až po soutok s Bečvou u Troubek.
