Dva třeťáci a jedna sedmačka například rozšířili řady svých vrstevníků na Základní škole Zeyerova v Olomouci.
„Zatím se všichni zapojili do celého vyučování s tím, že se jejich učitelky snaží základní komunikaci zvládat pomocí kartiček s překlady nebo si pomáhají online překladačem. Kromě toho máme pro děti i asistentky, ale vůbec to není jednoduchá situace,“ popsala ředitelka školy Vladimíra Švecová.
Ta také upozornila, že útrapy posledních týdnů na děti uprchlíků doléhají postupně a objevují se u nich i psychické problémy.
„Rozhodně nejsou všichni v pořádku a teprve teď jim vše dochází, ale je to individuální. Třeba chlapeček ve třetí třídě je hodně komunikativní, bezproblémový a velmi rychle se učí česky. Ale jeho spolužačka byla od začátku velmi bázlivá a bylo vidět, že je ‚vykolejená‘. U ní se však situace postupně zlepšuje,“ upřesnila ředitelka.
U mladších dětí se někdy objeví i emoční problémy, občas některé z nich zapláče, ale jinak se do kolektivu zapojují poměrně hladce.
Dominik Liberdaředitel ZŠ Jeseník
S emocemi a psychikou bojují i děti, které nastoupily do základní školy v Jeseníku.
„Momentálně k nám chodí dvanáct ukrajinských žáků a jednu další žádost mám na stole. U mladších dětí se někdy objeví i emoční problémy, občas některé z nich zapláče, ale jinak si myslím, že se do kolektivu zapojují poměrně hladce. Na druhém stupni, kde se už domluví anglicky, je situace podstatně lepší,“ shrnul ředitel Dominik Liberda.
Klasifikace? Zřejmě slovní
Aktuálně s učiteli řeší, jak budou děti na konci roku známkovat. Pravděpodobně místo klasického vysvědčení dostanou slovní hodnocení.
„Nějaké klasifikování na konci školního roku být musí. Uvažujeme ale o jeho formě, každopádně já se přikláním jen ke slovnímu hodnocení. Kromě toho budeme upravovat i vzdělávací plány, jelikož nebudou muset plnit to, co čeští žáci, ale ke všem budeme přistupovat individuálně,“ sdělil Liberda.
Volná místa pro další děti ve škole ještě mají. Ředitel předpokládá, že jich celkově nebude víc než dvacet a všechna místa tak ani nezaplní.
V průběhu března nastoupilo 22 dětí i do prostějovských základních škol a přes 30 do přerovských.
Přihlášku do základních škol zřizovaných Šumperkem podali rodiče devatenácti dětí, z okolních obcí eviduje město ve svém obvodu čtrnáct žáků.
„Kapacity v šumperských školách jsou dostatečné. Problém máme v mateřských školách, kde jsou volná místa zcela vyčerpána a nelze již přijímat další děti. Situaci intenzivně řešíme s krajem a ministerstvem školství,“ sdělila vedoucí odboru školství kultury a vnějších vztahů Olga Hajduková.
Ve městech se plní i školky
Místa docházejí i v olomouckých mateřinkách. „Velká města začínají mít problémy, lepší situace panuje v obcích. Každopádně školky ve městech jsou už skoro plné a další děti přijmout nemůžou. Budeme s nimi tak muset řešit navyšování kapacit v jednotlivých třídách, případně se budou vytvářet celá nová oddělení,“ oznámil vedoucí krajského odboru školství a mládeže Miroslav Gajdůšek.
Děti ukrajinských uprchlíků se tak kromě okresních měst zařazují do vzdělávacího procesu i v menších městech a obcích. Například v Hranicích školy přijaly podle mluvčího radnice Petra Bakovského čtyři desítky dětí.
Olomouc chce ubývání míst v základních školách předejít, proto připravuje prostory pro úplně nové zařízení v Sokolské ulici.
„Vyklízíme archiv a podnikáme kroky k tomu, aby zde mohla vzniknout škola a mohla být zapsaná do oficiálních školských kapacit. Předpokládáme, že začne fungovat nejdříve v září a přes prázdniny tam budou možná nějaké adaptační a volnočasové programy,“ sdělila mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá.
Kromě toho, že děti nastupují přímo do škol, zřídilo pro ně město adaptační skupiny, které jsou na základních školách Tererovo náměstí, Rožňavská a v mateřinkách Mozartova a Dělnická.
V adaptačních skupinách budou mít děti celodenní program, který jim má pomoct zvyknout si na nové prostředí, naučit se jazyk a připravit se na nástup do školy.
„Měli jsme pro děti připravené dvě skupiny po pětadvaceti a všechna místa jsme naplnili během jednoho dne. Druhý zápisový den ani nebyl potřeba. O děti se budou starat dvě ukrajinské vychovatelky, které žijí v České republice už delší dobu a díky tomu umějí i česky. Budou mít k dispozici dvě místnosti školní družiny, kde mají veškeré vybavení od tabule přes lavice a židle až po hry. Poprvé se děti s vychovatelkami setkají v pondělí, ale už během minulého týdne maminky volaly, kdy že mohou děti přivést,“ popsal ředitel základní školy na Tererově náměstí Jaroslav Hála.
Do jaké školy pak děti z adaptačních skupin od září nastoupí, se rozhodne podle toho, kam budou podle bydliště spadat.
Ředitelé, kteří nyní přijímají žáky, se už dopředu jejich rodičů ptají, zda plánují zůstat natrvalo, nebo ne. Pokud by se chtěli vrátit, doporučili by jim spíše jen adaptační skupinu.
„Někteří ale vědí, že tady chtějí zůstat. Mají už i práci, proto děti začínají chodit do školy teď a chtějí navazovat i v dalších ročnících. Předpokládám, že větší část žáků u nás bude pokračovat dál, ale těžko říct, jaká bude situace,“ řekl ředitel Liberda.
Povinné očkování
Uprchlíci, kteří procházejí přes Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), prvotně řeší bydlení, ale hned vzápětí se ptají na školy pro děti. Proto už od minulého týdne všichni dostávají letáček, kde najdou všechny nejdůležitější informace včetně povinného očkování.
„Řada dětí naočkovaná není, proto je důležité, aby jejich rodiče věděli, jaké musejí před nástupem do školy mít,“ informoval David Boček z hasičského záchranného sboru, který slouží v KACPU.
V centru pomoci se od začátku jeho fungování zaregistrovalo více než šest tisíc Ukrajinců. Nejdříve přes něj procházelo asi 400 uprchlíků denně, v posledním týdnu už jen kolem stovky.
