Na ochotě učitelů i v důchodovém věku nadále pracovat stojí nyní v některých oblastech regionu provoz části škol. Další nemalá část pedagogů je navíc jen o něco málo mladší. Mladá náhrada nepřichází.
Školy tak už zvažují, co by v nouzi dělaly. Možnostmi jsou například slučování nebo sdílení učitelů.
„Pětina pedagogického sboru je v důchodovém věku, další ho dosáhnou v příštích letech. Jsem ale ráda, že stále učí. Kdybych je neměla, byl by to problém,“ shrnula například Miluše Malčíková, ředitelka základní školy ve Vidnavě na Jesenicku.
Podobně jsou na tom i v nedalekých Supíkovicích. „Máme stabilizovanou sborovnu už dvacet let. Jeden pedagog je v důchodovém věku a tři nebo čtyři těsně před ním. Během čtyř let k nim pak přibudou další,“ postěžoval si starosta Roman Bican.
Absolventi a mladí učitelé se do odlehlejších oblastí příliš nehrnou. „Je to tu daleko od větších měst, bez kulturního a společenského života. Pro mladé to není, jsme sociálně vyloučená oblast,“ uvedla Malčíková, jejíž škola se nachází téměř na hranicích s Polskem.
Stejnou zkušenost potvrzuje i starosta Supíkovic. „Vždy někdo přišel, vyzkoušel si to a odešel,“ řekl.
Vábnička bytů nefunguje
Obec se mimo jiné snaží nalákat mladé ze vzdálenějších oblastí na byt. Podle některých ředitelů škol to však příliš nefunguje.
„Asi před osmi lety jsme tu měli učitelské byty, ale nebyl o ně zájem. To potvrdil i učitel, který k nám nedávno přišel ze Znojma. Byt nechtěl, raději se ubytoval v Jeseníku, kde se toho víc děje. Nechtěl na vesnici,“ uvedla ředitelka Základní školy Mikulovice Ivana Látalová.
Jedním z důsledků je, že si ředitelé škol při výběrových řízeních ve skutečnosti moc vybírat nemohou.
„Bývá to většinou problém, zájemců je málo, nebo dokonce pouze jeden,“ popsal Petr Málek, ředitel šumperské základní školy v ulici Vrchlického.
„Kandidátů na volná místa je méně, často jsou to stále studenti nebo nejsou aprobovaní na základní školu, ale například na střední,“ přidává svou zkušenost ředitelka vidnavské školy.
Problém je zejména se sháněním kantorů pro první stupeň nebo na informatiku. „Také chemikáře nebo zeměpisáře neseženete. Je ale hodně češtinářů a učitelů na občanskou výchovu,“ nastínila Látalová.
To potvrzuje i celorepublikový trend. „Je to plošná záležitost. Týká se to předmětů, jako je fyzika, informatika nebo matematika, a učitelů na prvním stupni. Je málo absolventů. Pomohlo by, kdyby stát dotoval konkrétní obory na pedagogických fakultách,“ řekl prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Svážení dětí versus cestující učitel
Například Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci má každoročně řádově sedm stovek absolventů. Učitelů pro první stupeň vyprodukuje zhruba stovku, kantorů matematiky pak jen kolem tří desítek a učitelů informatiky bývá patnáct.
V posledních letech se přitom učitelům zvedly platy o několik tisíc korun, podle Českého statistického úřadu byla hrubá mzda v roce 2017 30 tisíc, letos je to o čtyřicet procent více a průměrný hrubý plat se tak vyšplhal už na 43 tisíc.
Hlavně menší obce už zvažují, jak by v budoucnu případný kritický nedostatek pedagogů řešily.„Mohly by se zavést svazkové školy nebo sdílení učitelů. Například učitel chemie, který nemá moc hodin v jedné škole, by mohl učit na vícero,“ navrhla starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová.
S tím souhlasí i starosta Supíkovic. „Je potřeba školy v pohraničí transformovat. Děti by se mohly dopravovat nějakými školními autobusy do tří čtyř centrálních škol,“ řekl Bican.
Meziročně ubylo sto kantorů
Ne všem to přijde jako dobré řešení. „Sdílení učitelů bych dělat nechtěla. Máme dvě budovy, mezi kterými kantoři přechází. Už tak je desetiminutová přestávka krátká, že si nestihnou dojít ani na záchod nebo se napít. Nedovedu si představit, že by měli dojíždět do jiné vesnice. Do Zlatých Hor nebo České Vsi je to deset kilometrů. Drží se dohledy, máme tu kluby a kroužky, ti učitelé tu musí být,“ okomentovala to ředitelka mikulovické základní školy. A ani sdílené školy se jí nezdají jako dobrý nápad.
„Nedokážu si to představit, spoustu času by se zabilo dojížděním. A nevím, kdo by na děti při svážení dohlížel,“ dodala.
Na některých školách už sdílení učitelů funguje. „Sdílíme lektora angličtiny s místním gymnáziem. Vidím v tom cestu, aby měla výuka v pohraničí kvalitu. Svážet děti do centrálních škol vidím jako krajní možnost, jelikož základní škola je v obci sociálně-kulturním střediskem,“ nastínil Filip Worm, ředitel základní školy v České Vsi.
V kraji bylo loni podle ministerstva školství na základních školách 5 150 učitelů, což je zhruba o sto méně než v roce 2019.
