Samci dropa velkého váží až šestnáct kilogramů a rozpětí jejich křídel dosahuje 240 cm. Kromě Rakouska a Maďarska tento druh ojediněle hnízdí na Slovensku. Mladí samci občas opouštějí hnízdiště a někteří se vzácněji zatoulají i do střední a východní Evropy.
To je podle místopředsedy Moravského ornitologického spolku Jiřího Šafránka i případ dropa, který se od konce léta pohybuje kolem Tovačova. Podle odborníků jde o mladého ptáka, který začíná dospívat. Roste mu totiž péřový vous, který je znakem dospělých samců.
Proč se usadil právě na Přerovsku? „Mladí samci jsou v době hnízdění vytlačeni dospělými samci z hnízdiště, proto mají čas se toulat. Hledají pro sebe hnízdiště nová, ale my předpokládáme, že u nás byl drop spíše na delším náhodném záletu,“ vysvětlil Šafránek.
„Předpokládáme, že si bude chtít najít samici, což u nás nenajde. Pokud má trochu rozumu, vrátí se zpět na své hnízdiště,“ dodal.
Přesto ornitologové doufají, že se drop na Hanou vrátí. „Je to náš sen. Když už tady vydržel tak dlouho a líbí se mu tady, mohl by tady příště zimovat znovu, přiletět i se samicí a nemusel by už táhnout zpět na jih,“ podotkl Šafránek.
Na Přerovsko drop zavítal po 30 letech
Na Přerovsku ornitologové pozorovali dropa naposledy před třiceti lety, na Kroměřížsku pak v roce 2005. Do roku 1996 v České republice hnízdil, a to na Znojemsku, kde se nyní lidé pokoušejí vytvořit podmínky, aby se tam tento pták mohl vrátit.
„Po dohodě se zemědělci se plodiny pěstují na menších polích a mění se i struktura rostlin. Pěstují se plodiny, které dropům vyhovují,“ popsal Šafránek.
Paradoxní podle ornitologa je, že na Hané kromě ozimé pšenice dropovi nejvíc chutná řepka, která se pěstuje na velkých lánech.
Naději, že se drop na střední Moravě usadí, dávají ornitologům zkušenosti s labutí zpěvnou, která se na Tovačovsku proti všem zvyklostem zdržovala sedm let. Nakonec tam se samcem svého druhu zahnízdila a v roce 2017 vyvedla první mláďata.
