"Okolí Helfštýna mělo na začátku dvacátého století podle dobových pohlednic výrazně větší dominanci v okolí. Míra zalesnění nebyla taková jako dnes," podotkl náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák.
Zeleň proto podle hejtmana Martina Tesaříka neumožňuje hradu důstojnou propagaci: "Jeho silueta v krajině zaniká. Rozhodli jsme se pro úpravu lesních porostů v těsné blízkosti hradu, která však nenaruší ekologickou stabilitu lokality."
V plánu není vyklučení a vznik "planiny". Jen vysoké stromy bránící výhledu nahradí dřeviny menšího vzrůstu. "Zeleň tam musí zůstat už kvůli stabilitě půdy na svazích," dodal Horák.
Stromy zastínily před lety hrad kvůli nedostatečné údržbě
Podle kastelána hradu Jana Laura jsou dané stromy z velké části náletovými dřevinami, které v oblasti před zhruba devadesáti lety nebyly. "Osobně to spíš považuji za nějakou nedůslednost v oblasti údržby z minulosti. Někdy na začátku dvacátého století nebyl asi výrazný zájem hradní okolí obhospodařovat," poznamenal.
Hrad HelfštýnZvaný také Helfštejn, německy Helfenstein, vznikl pravděpodobně v poslední čtvrtině 13. století a jeho zakladatelem a prvním majitelem byl slezský šlechtic Friduš (Fridrich) z Linavy. Hrad vznikl na ploše dlouhé přibližně 50 metrů a široké 30 metrů. |
Později, když začali nadšenci čistit hradní zříceninu, bylo pro ně podstatné vyklidit hlavně areál uvnitř, za hradbami.
"Ani dnes není prioritou za každou cenu kácet, byť z historických hledisek by bylo logické uvést svah do stavu, v jakém býval od 14. století do začátku 20. století," popsal Lauro s tím, že odborníci by měli posoudit jak případnou erozi svahu, tak možné zrychlení degradace zdiva.
"Chceme znát vyjádření statika či znalce materiálů, který řekne, že se nemusíme v případě, že stromy zmizí, těchto věcí obávat," řekl Lauro. Jedním dechem dodal, že na druhou stranu by bylo pěkné, kdyby byl Helfštýn viditelný už z dálky a ze všech směrů. "Pokud budeme mít jistotu, že celá věc hradu neublíží, jde určitě z pohledu návštěvnosti a propagace o dobrý krok."
Kácení stromů bude stát více než 600 tisíc korun
Tesařík potvrdil, že i při následném hospodaření na odlesněných pozemcích bude nutné zajistit ochranu tak, aby nedocházelo k erozím a sesuvům na prudkých svazích obklopujících hrad. Přerovské Muzeum Komenského jako jeho správce proto teď vyčká na stanoviska a povolení nezbytná pro úpravy porostů.
Vzrostlé stromy by měly v budoucnu částečně zmizet z plochy zhruba 1,4 hektaru. Hejtmanství na odlesnění okolí turistického cíle dá přes 600 tisíc korun. Ještě nějaký čas ale potrvá, než vůbec kácení začne.
"Není to tak, aby se hned začalo řezat. Teprve budeme celou věc projednávat s vlastníkem lesů. Jestli se začne třeba už letos v zimě, těžko říct. Uvidíme," nastínil Horák.
Odlesnění se má uskutečnit podél severní a částečně severozápadní strany areálu hradu. Úprava má hrad zviditelnit při pohledu od Moravské brány, především ze silnice I/47, dálnice D47 a železniční trati v úseku Lipník nad Bečvou – Hranice.
