Schodek sportovních rozpočtů se často snaží řešit i města. „Zdražuje se doprava, energie i pronájem tělocvičen,“ popsal situaci předseda Atletického klubu Olomouc David Uhlíř.
„Naštěstí atletika není moc nákladný sport, když to zjednoduším, stačí oblečení a tretry,“ dodal. I tak ovšem jeho oddíl musel základní členský příspěvek, čtyři tisíce korun na rok, navýšit o dvacet procent.
Na nastalou situaci nejradikálněji zareagovalo město Přerov. Zastupitelé schválili mimořádnou dotaci čtyř milionů korun pro podporu mládežnických sportovních klubů. V květnu o podporu zažádalo téměř třicet sportovních subjektů.
„Obdrželi jsme 36 žádostí na příspěvek od 29 žadatelů. Většina žádostí směřovala na podporu činnosti, část také na provoz sportovišť,“ shrnula mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
„Do každoročního dotačního programu pro sport šlo letos přes třináct milionů,“ počítal radní Michal Zácha (ODS).
Další téměř čtyři miliony vyhradil Přerov pro podporu vrcholového sportu. „Peníze klubům ale stále chyběly, a to vlivem ekonomické krize, jejímž důsledkem je narůstající inflace, zvyšování cen energií, nákladů na pohonné hmoty a podobně,“ sečetl Zácha.
Doplácejí hlavně rodiče
Situaci pociťovali například přerovští florbalisté. Klub už loni v září zvyšoval členské poplatky, nejvíce ve své historii. I tak ovšem museli rodiče pokrývat zbytek nákladů nad rámec členských příspěvků.
„Šlo o sportovní vybavení nebo dopravu na zápasy,“ řekl již dříve ČTK manažer klubu Michal Majer.
Olomoucký ani prostějovský magistrát podle odpovědí na dotazy redakce podobnou mimořádnou podporu neplánují.
Například dětskému hokejbalovému klubu All Blacks Olomouc by se přitom tuze hodila. „Příspěvky jsme zatím nezvyšovali, pronájem tělocvičen ale vzrostl o více než sto procent,“ sdělil předseda klubu Petr Hanák.
Města šetří kvůli propadu příjmů, sportovní kluby dostanou méně peněz |
Klub už tak odpouští část příspěvků matkám samoživitelkám. „Uvidíme, jak vystačíme s dotacemi. Kdybychom zdražili, určitě někdo odejde. Snad to ale nebude kritické,“ doufá Hanák.
„Město Olomouc zvýšilo celkovou sumu dotace v oblasti sportu v tomto roce o jeden milion korun na celkových 21 milionů,“ uvedla mluvčí Olomouce Radka Štědrá. „Kromě toho jsme opětovně pro sportovní organizace ve městě zavedli investiční program, ve kterém je částka tří milionů korun. Tuto dotaci vyhlašujeme po tříleté odmlce vyvolané covidem,“ doplnila.
„Nebýt podpory města, museli bychom příspěvek navýšit na dvojnásobek,“ připustil Uhlíř z Atletického klubu Olomouc.
Olomoucký kraj letos sportovcům v dotacích nabídl osm milionů korun. „Teď evidujeme jednotky žádostí o mimořádné poskytnutí finančních prostředků na krytí rostoucích provozních nákladů,“ uvedla mluvčí kraje Alena Minxová.
Sportoviště mohou končit
Na hranici přežití se v této situaci dostal například přerovský Sokol. „Díky mimořádné dotaci se teď situace trošku zlepšila,“ chválil si předseda Vladimír Tabery.
S krizovými situacemi už zkušenost má, podobná nastala po ekonomické krizi v roce 2008. „Tehdy jsme to museli řešit i nenávratnými půjčkami od našich členů. Někteří z nich jsou naštěstí tak dobrotiví, že peníze Sokolu darovali,“ oceňoval.
I proto má teď připravený plán s případnými škrty. „Třeba úklidy nebo službu na vrátnici bychom museli zajišťovat sami, tak abychom nevypláceli mzdy,“ nastínil Tabery.
Přerovský Sokol i přes dotaci navýšil oddílový příspěvek o patnáct procent. „Každá sokolská obec v Česku má svůj členský příspěvek, my pak máme ještě oddílový, který jsme museli navýšit. Ale jde o desítky korun, nic převratného. Peníze, které vybereme, nám totiž sotva pokryjí nejnutnější úpravy a údržbu,“ posteskl si Tabery.
Krize oživila v Prostějově spor o miliony na propagaci a podporu sportu |
Podle tajemníka regionálního sdružení České unie sportu, která kluby a tělovýchovné jednotky zaštiťuje, Radka Koňaříka, je to důsledek dlouhodobé koncepce.
„Když byly levné energie, vůbec se neinvestovalo. A teď je to nemožné. Navíc mnoho sportovních klubů spoléhá na vládní zastropování cen a nepřipouští si, že by mohlo skončit. Až se tak stane, budou mít obrovský problém,“ řekl.
Uživit v zimě sokolovnu či jinou tělocvičnu, pokud není nová či zrekonstruovaná, prý může vyjít až na sto tisíc korun týdně. „A to se bavíme jen o vytápění na tu úroveň, aby nezamrzla,“ řekl Koňařík.
I on zaznamenal, že většina sportovních oddílu členské příspěvky zvýšila. Zbytek se na krok připravuje.
„Je sice pravda, že kdo svůj sport miluje, za příspěvky si připlatí, ale je reálné, že někteří na to nebudou mít. Rodiče si třeba vyhodnotí, že peníze raději dají někam jinam, takže se klidně může stát, že ubude dětských sportovců,“ konstatoval Koňařík. Pokud ceny budou dále růst, lze podle něj očekávat i nucené uzavírání sportovišť.
„Je to zvláštní. Na jednu stranu slýcháme, jak se dětí mají hýbat, na druhou stranu se zdražuje už i sport. Každý rodič má zájem, aby jeho dítě alespoň trochu sportovalo, zvlášť pokud jej sport baví. Ale pokud to takto půjde dál, nevím, kam až to může zajít,“ povzdechl si sedmatřicetiletý Tomáš, otec jednoho z olomouckých atletů.
24. června 2022 |
