„Budovu jsme si vybrali z toho důvodu, že má velký potenciál a že byla na prodej. Chceme zde vybudovat byty pro seniory. Jde o takzvané komunitní bydlení, na které existuje dotační program. Podmínkou je maximálně pětadvacet bytů pro dvě osoby, s čímž počítáme,“ řekl předseda družstva a brněnský architekt Josef Holý.
Investici odhaduje na 30 až 40 milionů korun a zahájení výstavby předpokládá už během příštího roku.
Podle Holého je místo v rozlehlém parku pro sociální bydlení ideální a výhodou je také návaznost na další sociální služby, které už v areálu staré nemocnice v Prostějově fungují.
Loni v říjnu skupina architektů a zájemců o historii z Prostějova navrhla, aby se dům ošetřovatelek stal kulturní památkou. Ministerstvo kultury s tím letos souhlasilo. Podle Holého jde o komplikaci, která může přestavbu prodražit, zásadní problém však nevidí.
„Jakmile dokončíme formální převod objektu, hned začneme jednat s památkáři. Myslím, že přestavba na byty nebude takový problém, protože objekt dřív sloužil k bydlení. Například archiv, což byla také jedna z variant využití, si tam představit nedovedu,“ podotkl.
„Pro památkově chráněný objekt je to nejlepší řešení“
Olomoucký kraj také uvažoval o tom, že by objekt využil pro sociální služby, ale nakonec z toho sešlo.
„Dům ošetřovatelek byl dlouhodobě neužívaný. Přestože se v minulosti uvažovalo o tom, že by objekt mohl být po opravě využíván pro sociální služby, kraj se nakonec rozhodl investovat do již stávajících sociálních zařízení v Prostějově,“ vysvětlila mluvčí kraje Kamila Navrátilová.
Krajská zastupitelka a starostka Držovic u Prostějova Blanka Kolečkářová je přesvědčena, že se pro dům ošetřovatelek podařilo najít nejlepší možné řešení, které památkové chráněný objekt zachová.
„Podmínkou prodeje bylo, že zde budou sociální služby. Jinak bych pro prodej nehlasovala. Konkrétně jde o bydlení pro starší lidi, kterého je v Prostějově a okolí nedostatek,“ řekla Kolečkářová.
Autor podoby domu, výrazně ovlivnil vizáž Prostějova
Dům ošetřovatelek a řádových sester, který původně sloužil k ubytování personálu nemocnice, je sice zanedbaný, ale v původním stavu.
„Má autentickou podobu, zachována jsou původní okna, zámečnické prvky jako zábradlí a kování, i tesařské výrobky v podobě vestavěného nábytku,“ uvedl jeden z autorů návrhu na prohlášení objektu za kulturní památku architekt Jiří Zakopal z Prostějova.
Dům podle něj navrhl lokálně etablovaný architekt, který dvěma desítkami dalších staveb velmi výrazně ovlivnil podobu Prostějova a jeho moderní architektury.
Za trojpodlažní funkcionalistickou budovou s kaplí z roku 1933 stojí jeden z prvních absolventů české školy architektury v Brně Eduard Žáček. V intencích funkcionalismu Žáček v Prostějově vytvořil mimo jiné i budovu Odborné školy živnostenské, která je kulturní památkou od roku 2013.
