Funkcionalistický dům ošetřovatelek a řádových sester na kraji areálu staré nemocnice v Prostějově je prázdný už více než deset let je. Architekti a zájemci o historii loni v říjnu navrhli, aby ministerstvo kultury objekt prohlásilo za kulturní památku a jednohlasně s tím souhlasila Územní komise Národního památkového ústavu v Olomouci a rovněž prostějovští památkáři.
Žáčkův dům ošetřovatelekTrojpodlažní funkcionalistickou budovu s kaplí navrhl jeden z prvních absolventů české školy architektury v Brně Eduard Žáček v roce 1933. V intencích funkcionalismu Žáček v Prostějově vytvořil řadu dalších pamětihodných staveb. Mimo jiné i budovu Odborné školy živnostenské, která je kulturní památkou od roku 2013. |
Olomoucký kraj, kterému objekt patří, se ovšem letos v lednu rozhodl, že dům ošetřovatelek prodá. Přihlásil se jeden zájemce.
„Jeho nabídku kraj ani neotevřel a byla žadateli vrácena s ohledem na usnesení krajské rady z května letošního roku. Rada pozastavila prodej domu ošetřovatelek do doby rozhodnutí ministerstva kultury. Nyní rozhodnutí přišlo. Nemovitost je prohlášena za kulturní památku,“ potvrdila mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová.
Krajští radní se s celým zněním rozhodnutí chtějí podrobně seznámit a poté budou jednat o další budoucnosti nemovitosti. „Nejdříve to bude v červenci tohoto roku,“ dodala mluvčí kraje.
Dle kraje už dům není kvůli stavebním úpravám autentický...
Žádost o prohlášení za kulturní památku podali například architekti Vojtěch Jeřábek, Michael Rykl, Petr Vorlík nebo Jiří Zakopal, který mimo jiné bojoval proti bourání jiné historické budovy v Prostějově, Jezdeckých kasáren. Ty šly nakonec k zemi letos na začátku roku.
„Samozřejmě bychom byli velice rádi, kdyby se dům ošetřovatelek podařilo zachránit. I když na to nemá mandát, vím o tom, že architekt Zakopal již vyjednával s některými sociálními službami a podnikateli o využití objektu. Nechceme, aby se řeklo, no dobře, budova je zachráněná a co teď s ní,“ popsal další ze žadatelů Ivan Čech z Prostějova.
Zakopal je nyní dlouhodobě v zahraničí a má nedostupný telefon. Kraj ovšem tvrdí, že pro prostějovský dům ošetřovatelek využití nenašel. Krajští radní byli zároveň proti prohlášení objektu za kulturní památku, protože podle nich nenaplňuje znaky památky.
„Stát nemůže formou kulturní památky chránit všechny historické, architektonicky zajímavé, osobité a autorsky ojedinělé stavby. Je především úkolem místních samospráv, aby chránily architektonický obraz svého města či vesnice,“ uvedla Navrátilová.
„Stavba prošla na základě povolení z roku 1973 stavebními úpravami, které byly provedeny kvůli změně využití na biochemickou laboratoř. Provedly se zde takové trvalé stavební změny, že již rozhodně nelze hovořit o zcela autentickém původním díle Eduarda Žáčka,“ dodala.
...podle architekta je ale původní a zachovalý
S tím však nesouhlasí architekt Zakopal. Podle něj je dům ošetřovatelek sice zanedbaný, ale v původním a zachovalém stavu.
„Má autentickou podobu, ať už jde o dispoziční uspořádání, fasádní členění včetně originální barevnosti, či jednotlivé řemeslné detaily. Jsou zachována původní okna, zámečnické prvky, jako zábradlí a kování, i tesařské výrobky v podobě vestavěného nábytku,“ uvedl již dříve Zakopal s tím, že jde o dílo v českém kontextu ojedinělé a přitom neprávem opomíjené.
„Originálně kombinuje v jednom objektu typologii bytového domu a kaple. Dům navrhl lokálně etablovaný architekt, který takřka dvěma desítkami svých staveb velmi výrazně ovlivnil podobu Prostějova a jeho moderní architektury,“ argumentuje. Budova je podle něho velmi dobře využitelná například pro ubytovací, zdravotní či sociální zařízení.
„Dům ošetřovatelek je dlouhodobě neužívaný. Přestože se v minulosti uvažovalo o tom, že by objekt mohl být po opravě využíván pro sociální služby, kraj se nakonec rozhodl investovat do již stávajících sociálních zařízení v Prostějově,“ podotkla mluvčí kraje.
