Politikům z hejtmanství nebo představitelům obcí regionu se systém rozdělování dotací nelíbí.
Radnice v Zábřehu měla plán na vybudování kulturního a kreativního centra za přibližně 130 milionů korun. Dotační podpora mohla být až devadesát milionů.
„Hodně jsme se na to upínali. Přineslo by to tedy mimo jiné i rozvoj moderních forem podnikání. S podobným projektem byl nachystaný i Uničov, nakonec ale celých 170 milionů korun skončí v Olomouci,“ posteskl si starosta Zábřehu František John (KDU-ČSL).
Suma vyčleněná pro kraj je část z celkových 2,7 miliardy korun určených v Národním plánu obnovy na rozvoj regionálních kulturních a kreativních center.
Podle ministerstva kultury jich má vzniknout alespoň patnáct. „Zajistí rovnoměrný rozvoj kulturního a kreativního sektoru na celém území České republiky,“ uvádí ministerstvo.
Regionální stálá konference pro území Olomouckého kraje na svém zasedání v polovině prosince doporučila ministerstvu podpořit tři projekty.
Kromě Uničova a Zábřehu šlo ještě o stavební úpravy Červeného kostela v centru Olomouce. Členy konference jsou zástupci města, venkova, obcí, vědy, církve nebo ministerstva pro místní rozvoj.
Peníze pro region směřují do Olomouce
Odborná komise ministerstva měla ale přísnější pohled než hodnotitelé z regionu. Projekty z Uničova a Zábřehu podle ní nebyly dobré a kvůli malé přidané hodnotě tak dostaly nízké hodnocení.
Ve výsledku jde na kostel 133 milionů a sedmatřicet milionů dostane výstavba kulturněedukačního centra Moravského divadla Olomouc.
„Není to v pořádku. Uničov a Zábřeh jsou lokálními centry pro třicet tisíc obyvatel. Místo aby dotace pomohla a byla impulzem, naopak rozdíly prohlubuje,“ kritizuje John.
„S každou korunou, která skončí v Olomouci a není to kompenzované něčím na severu, se rozevírají nůžky. Trápí nás odliv mozků, vylidňování, regiony mimo centrum tím trpí,“ doplnil.
Představitelé hejtmanství by rádi změnili i nastavení miliardových dotací, které jdou na kraje označované jako strukturálně postižené.
Uhelné regiony Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj si do roku 2027 rozdělují zhruba 42 miliard korun evropských dotací z Fondu pro spravedlivou transformaci.
„Co ale pomůže regionům Olomouckého kraje, které jsou úplně stejnými Sudety se stejnými problémy a úbytkem obyvatel a nikdo jim nedá na řešení ani korunu,“ ptá se hejtman Josef Suchánek (PirSTAN).
Pro Vrbno hovoří těžba uhlí na Ostravsku
Významně se to týká Jeseníků, které se asi z poloviny rozkládají v Moravskoslezském kraji.
„Například Vrbno pod Pradědem na Bruntálsku má z definice státu a dotací EU nárok na investiční podporu, protože v Ostravě byly před dvaceti lety zavřeny doly, zatímco obyvatelé vedlejších Zlatých Hor na Jesenicku nemají nárok na nic, jelikož v Olomouci šachty nebyly,“ komentoval nastavení podpory Suchánek.
Podle starostky Jeseníku Zdeňky Blišťanové (Jeseník srdcem) je Jesenicko časté téma, efekt to ale nemá.
„Každý říká, že se o Jesenicku hodně mluví. Když se pak však jde do důsledků, Jesenicku podpora nepřichází,“ posteskla si Blišťanová.
„Ministerstvo pro místní rozvoj nám sdělilo, že když vypracujeme podklady, s čím potřebujeme pomoci, půjdou na to i peníze. Případovou studii máme už tři roky a vůbec nic se s ní nestalo,“ argumentuje.
Nastavení podpory se testuje na Jesenicku
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvedlo, že na případové studii Jesenicka testovalo nastavení regionálního čerpání finanční podpory.
„Má sloužit také jako vzor pro ostatní kraje při vytváření podobných studií k jejich hospodářsky ohroženým územím. V těchto dokumentech má dojít k definici problémů území a navržení řešení,“ popsala mluvčí resortu Veronika Hešíková.
„Součástí je také určení prioritních projektů, na které by se území mělo soustředit například s podporou z fondů EU,“ sdělila.
Mezi priority MMR patří podpora hospodářsky a sociálně ohrožených území. V kraji je do této kategorie zařazeno deset ze třinácti obcí s rozšířenou působností. Žadatele o dotace z těchto oblastí ministerstvo zvýhodňuje.
Od příštího roku pro ně zvažuje vypsat i samostatné výzvy. O spuštění takové podpory uvažovalo MMR už k polovině minulého roku.
„MMR chce také vytvořit poradní orgán Vládní výbor pro regionální politiku. Jeho úkolem bude vyhodnocovat a zohledňovat potenciální dopady vládní politiky v regionech. Počítáme s tím, že začne fungovat letos v dubnu,“ dodala Hešíková.
Pane prezidente, pomůžete?
Hejtmanství teď zvažuje drobnou podporu z vlastních peněz. „Budeme probírat rozdělení z přebytku do regionů. Alespoň pár milionů na malé projekty. Není to nicméně otázka kraje, ale celostátu,“ upozornil náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Šafařík (Spojenci).
„Letos měl být speciální dotační program v hodnotě miliardy, ale škrtli ho. Nikam se to nehýbe, ze strany ministerstva není žádná odezva,“ podotkl.
Kraj si slibuje podporu od budoucího prezidenta Petra Pavla, který po volbách zamířil do bývalých uhelných krajů. Pozvání do Olomouckého kraje již dostal.
„Rád bych si vytvořil obrázek, jak občané vnímají účinnost opatření přijatých vládou, co vidí jako zásadní problémy. A pro mě vše bude podklad k tomu, jaká opatření ve vztahu k těmto krajům připravují. Jestli jsou dostatečná, případně na co by měli zaměřit pozornost,“ řekl Pavel v rozhovoru pro MF DNES.
