Po desítkách let to jsou první volby. Řekla bych, že to není jenom slušnost, ale i povinnost,“ uvedla v sobotu k účasti u hlasování Zdeňka Ospálková. Pětapadesátileté úřednici patří ve Městě Libavá třinácté místo na jedné ze dvou místních kandidátek. Žije tu už více než třicet let.
Lidé mohli hlasovat do desáté hodiny večer, výsledky byly známé kolem sobotní půlnoci.
Vyjádřeno procenty dorazilo k urnám nejvíce lidí v Luboměři pod Strážnou, volební účast tu byla podle webu statistiků 84,44 procent, v Kozlově šlo o 71,81 procent a ve Městě Libavá o 63,74.
Při srovnání s komunálními volbami v ostatních, v uvozovkách zavedených, městech jde o nebývalá čísla. Například v Olomouci vyjádřilo při řádných volbách v roce 2014 názor pouze 31,76 procent voličů.
Budoucnost Města Libavá, v níž bude žít šest set obyvatel, viděla Ospálková v sobotu optimisticky. Do zastupitelstva se ale nakonec neprobojovala.
„Určitě budou ze začátku potíže. Co se týče dopravní obslužnosti, anebo v oblasti technické infrastruktury. Léty se to ale postupně zlepší. Věřím, že jak rozkvétají jiné obce v okolních částech, tak bude rozkvétat i ta naše. To určitě za pár let sami uvidíte,“ míní Ospálková.
V každé obci bojovala o vládu nejrůznější uskupení nezávislých kandidátů, ani v jedné nevznikla buňka tradiční politické strany.
Ve Městě Libavá tak o jeden mandát zvítězilo hnutí Nezávislí Město Libavá a Heroltovice (místní část Města Libavá - pozn. aut.), v Luboměři pod Strážnou získalo pět ze sedmi mandátů uskupení Luboměř 2016 a v Kozlově patří šest ze sedmi zastupitelských křesel Sdružení nezávislých kandidátů - Nový začátek.
Zastupitele ze svého středu za zhruba dva týdny vyberou starostu a místostarostu, Město Libavá bude mít díky své velikosti i pětičlennou radu. Řízení obci by politici měli definitivně převzít nejpozději do poloviny února. Armáda tu bude sídlit dál.
Na tom, zda přechod k běžné správě věcí veřejných znamená změnu k horšímu, či lepšímu, se místní jednoznačně neshodnou. „Armáda se nás zbavila a tím to zvadlo,“ uvedl další z libavských voličů.
„Uvidíme, jak to bude. Byli jsme zvyklí na vojáky. Mělo by to být lepší. Uvidíme, jak se to rozjede. Necháme se překvapit,“ krčila rameńy po hlasování v Městě Libavá Jana Perutková.
Armáda byla v Libavé od roku 1946
Takzvané Libavsko, území východně od Olomouce, obsazovala armáda od roku 1946. Po druhé světové válce odsud muselo odejít původní německé obyvatelstvo, posléze bylo rozhodnuto, že se lesnatý a kopcovitý kus krajiny promění ve vojenský prostor. Na území pěti okresů zabíral přes 32 tisíc hektarů, z mapy postupně zmizelo devatenáct obcí.
Ty, které přežily, spravovala dlouhé roky armáda. De iure nešlo ani o obce, nýbrž o sídelní útvary. Místo zastupitelstva a starosty v nich rozhodoval přednosta s takzvaným občanským aktivem.
Zlom přišel v roce 2011, armáda od té doby plánuje zmenšení vojenských újezdů. Patří mezi ně i Libavá. Zeštíhlit by měla o zhruba osm tisíc hektarů, a právě díky tomu tu vznikly nové samostatné obce.
