Historie původně secesní čtyřpodlažní budovy ve Svatoplukově ulici se začala psát už v roce 1910. V roce 1933 přešla pod vycházející oděvnické impérium podnikatele Jana Nehery, který své konfekční výrobky během třicátých let minulého století dokázal prodávat od Skandinávie až po Afriku.
Dům se tak stal přímým předchůdcem OP Prostějov, pro přestavbu navíc Nehera angažoval progresivního architekta Antonína Navrátila.
Vznikl výjimečný objekt s dynamicky zaobleným nárožím v duchu ryzí funkcionalistické racionality, který kromě toho splňoval požadavky továrního provozu.
Posledních pár let je však budova, ve které v nedávné minulosti sídlil zásilkový obchodní dům, opuštěná a chátrá. Skupina architektů nyní podala žádost na ministerstvo kultury, aby Neherovu oděvní továrnu prohlásilo za kulturní památku.
Ohrožená slavná budova |
„Je nejvýraznější částí celého bloku bývalých průmyslových staveb, které tvoří paměť města. Architekt Antonín Navrátil s více než desítkou staveb velmi výrazně ovlivnil podobu Prostějova,“ argumentuje jeden z architektů Jiří Zakopal.
Stavba je podle něj díky své konstrukci vhodná pro přestavbu na provoz služeb nebo na obchodní plochy či kanceláře. Původně to byla továrna, takže i samotná konstrukce je dostatečně robustní.
„Jde o historického zástupce moderní architektury, jejichž portfolio se v Prostějově neustále ztenčuje. Obzvláště se to týká slavné textilní minulosti města, z níž po demolici Plesníkových závodů OP mnoho nezůstává,“ dodává architekt.
Majitel má na továrnu demoliční výměr s neomezenou platností
Ministerstvo kultury zatím nerozhodlo. „Zahájili jsme správní řízení a není možné říct, kdy skončí a jak dopadne, protože o průběhu řízení nemůžeme podávat žádné informace. Rozhodnutí zatím nepadlo,“ sdělila mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Objekt patří společnosti O. H. Y. s vietnamskými majiteli, kteří dlouhodobě nejsou k zastižení. V minulosti chtěli budovu zbourat a na místě postavit obchodní centrum podprůměrné architektonické hodnoty s plochou kolem tisíc metrů čtverečních. To se však zatím nestalo.
„Demoliční výměr však stále platí, má neomezenou platnost,“ potvrdila mluvčí prostějovského magistrátu Jana Gáborová.
Ministerstvo kultury již jednou o památkové ochraně objektu jednalo, a v roce 2011 návrh nepodpořilo.
Podle vedoucího oddělení památkové péče na prostějovském magistrátu Marka Perůtky by zbouráním Neherovy továrny Prostějov přišel o část své historie. Památkovou ochranu by proto jednoznačně podpořil.
„Jde o pozdní funkcionalistickou práci architekta Navrátila, který má památkově chráněnou budovu průmyslovky v Lidické ulici nebo reprezentativní Neherovu vilu v ulici Pod Kosířem,“ uvedl Perůtka.
Když vybouráte rohy, zbavíte lidi paměti, míní šéf památkářů
Z hlediska historického urbanismu je navíc Prostějov podle Perůtky mnohonásobně poškozen.
„Kromě demolice židovského ghetta ve Školní a v Úprkově ulici se v průběhu normalizace vybourala skoro všechna historická nároží a nárožní budovy po celém obvodu historického centra. Neherova továrna je nárožní dominantou Svatoplukovy ulice. Ten dům nelze chránit s ohledem na územní plán nebo regulaci, jediná možnost je prohlásit ho za památku,“ vysvětlil.
Podstatou památkové péče je podle něj péče o paměť. „Jak si pamatujete svou cestu do školy? Podle toho, kolem kterých domů jste chodili. Když vybouráte rohy, zbavíte lidi paměti,“ dodal.
Náměstkyně primátorky Ivana Hemerková, která má na starosti kulturu, informaci o návrhu prohlásit Neherovu továrnu za kulturní památku nemá.
„Nemohu se k tomu vůbec vyjádřit, protože nevím, v jakém je budova stavu. Mám jen zprostředkované informace, uvnitř jsem nebyla, ale snad jsou tam propadlé stropy. Ani nevím, jaké s tím mají majitelé plány, už dlouhou dobu se tam nic neděje,“ povzdechla si Hemerková.
