„Přidáváme diferencovaně, podle výkonu a důležitosti profese, v rozmezí od pěti do dvanácti procent, někteří jedinci dostanou přidáno i dvacet procent,“ uvedl před časem v průzkumu MF DNES například majitel firmy Plastkon Daniel Hama.
Mzdy navyšují i mnohé další firmy z regionu. Dokládá to loňský nebývalý vzestup platů v kraji, které se zvýšily o více než sedm procent na průměrných 26 372 korun hrubého za měsíc.
Platový růst se pak pozitivně odráží na klesajícím počtu nejchudších domácností s měsíčním příjmem do šesti tisíc korun v přepočtu na osobu. V meziročním srovnání se jejich počet snížil o 1,6 procentního bodu na čtyři procenta.
Na první pohled se takový pokles sice může zdát zanedbatelný, při celkovém počtu domácností a jejich členů ale každé jedno procento představuje zhruba 2,5 tisíce rodin, tedy více než šest tisíc lidí. Z nejchudší skupiny tak za poslední rok „uniklo“ na čtyři tisíce rodin a celkem přes 9,5 tisíce lidí v kraji.
Ubylo těch, kteří si nemohou dovolit ani tuzemskou dovolenou
Příznivý vývoj statistici hlásí i v ostatních příjmových skupinách. Méně rodin se ocitá v kategorii do 8 a 10 tisíc korun a naopak přibylo domácností s příjmy vyššími.
„Vůbec nejpočetněji je v Olomouckém kraji zastoupená kategorie s čistým měsíčním příjmem v rozmezí od 12 do 15 tisíc korun na jednoho člena domácnosti,“ popsala Joanna Pozdíšková z olomoucké pobočky Českého statistického úřadu.
O lepšící se životní úrovni pak svědčí fakt, že se v regionu i přes dopady inflace snížil počet rodin, které trpí materiální nouzí. Zatímco loni statistici ve své analýze poukazovali na to, že na týdenní dovolenou mimo domov – a to ani v tuzemských turistických destinacích – nedosáhne zhruba 35 procent domácností, poslední čísla hovoří o 30 procentech.
Méně domácností také žije v riziku, že jejich hospodaření položí nečekaný jednorázový výdaj deset tisíc korun, což odpovídá ceně automatické pračky či lednice. I v tomto případě se jejich podíl meziročně snížil přibližně o pět procent na 29,3 procenta.
Chudých je stále hodně, varuje Člověk v tísni
Obrat k lepšímu nastal i v případě lidí, které omezené rozpočty nutí šetřit na jídle, respektive jim nedovolí jíst obden masitou stravu. Do této kategorie spadá něco málo přes osm procent rodin. Před rokem jich bylo dokonce patnáct procent. Zlepšení statistici zmiňují rovněž v případě domácností, jež musejí škrtit výdaje natolik, že obývají nedostatečně vytápěné byty.
„Jejich podíl v Olomouckém kraji klesl z 3,2 procenta na 2,7 procenta,“ upřesnila Pozdíšková.
Podle ředitelky olomoucké krajské pobočky organizace Člověk v tísni Kateřiny Dobrozemské ovšem přehnaný optimismus není na místě.
„Životní úroveň v Česku se sice zvyšuje, u našich klientů jsme nějaké skokové zlepšení nezaznamenali. Nedostupné sociální bydlení drží lidi na ubytovnách. Zájemců o naše služby určitě neubývá, na dluhové poradenství máme pořadníky, převis poptávky v této oblasti se snažíme řešit ve spolupráci s jinými organizacemi,“ podotkla.
Do skupiny lidí s nejnižšími příjmy patří zejména lidé se základním vzděláním, matky a otcové samoživitelé, lidé s důchody či osoby odkázané na sociální dávky.
