Koupi Strojaře odsouhlasili přerovští zastupitelé tento týden i přesto, že částka, kterou za něj musí město dát, se navýšila o půldruhého milionu.
„Je to tím, že podle podmínek ministerstva obrany platí daň kupující, o tuto částku se pak cena zvýšila,“ vysvětlil náměstek přerovského primátora Pavel Košutek. Koupí se město snaží zabránit vzniku další sociální ubytovny, kterých je už nyní v Přerově dost, a místní je vnímají jako problém.
„Kvůli dalšímu využití Strojaře jsme vytvořili pracovní skupinu, v níž jsou zastoupeny všechny politické kluby. Její členové budou společně hledat možnosti, jak s budovou naložit,“ uvedl přerovský primátor Vladimír Puchalský.
Loni se v Přerově konal workshop studentů architektury, kteří nabídli tři možnosti, co s hotelem. Navrhli dům s pečovatelskou službou a startovacími byty, sídlo magistrátu anebo polyfunkční využití. Náklady se pohybovaly od 80 do 140 milionů, jenže ty město nemá.
Proto paradoxně uvažuje o možnosti dočasně zde provozovat ubytovnu, kde by do budoucna našli zázemí dělníci pracující například na dálnici či opravách železničního uzlu.
Zchátralých nevyužitých budov má město už nyní celou řadu
Problémy se Strojařem přitom Přerov vůbec nemusel řešit, kdyby jej v roce 2002 tehdejší vedení města nevyměnilo s armádou za dva jiné objekty. Předtím město vykoupilo hotel od původního majitele, Přerovských strojíren, za 18 milionů.
„Strojař jsme pak směnili za dvě menší budovy, které byly ve vlastnictví státu. Neměly takovou hodnotu jako Strojař, ale zástupci města chtěli tehdy ministerstvu obrany vyjít vstříc, aby vojáci v Přerově měli zázemí,“ nastínil před časem Zdeněk Vojtášek z odboru majetku magistrátu.
Jednu ze zmíněných budov, bývalou vojenskou ubytovnu v Bayerově ulici, chtělo město přestavět na startovací byty, ale chyběly peníze. V roce 2009 se pak podařilo dům prodat za 16,6 milionu soukromé společnosti, která jej na vlastní náklady přebudovala na byty.
Druhý objekt směněný s armádou, tzv. Blažkův dům na rohu Bratrské ulice a náměstí TGM, ale dodnes zůstává pro město břemenem.
„Celkový stav budovy je velmi špatný. V letech 2002 až 2010 byly postupně vypracovány tři studie na její využití. Počítalo se s prostory pro magistrát a nákupní galerii či pro radniční objekt s knihovnou. Náklady se ale pohybovaly v rozmezí od 90 do 360 milionů,“ uvedla mluvčí magistrátu Lenka Chalupová. Město nyní uvažuje o prodeji objektu.
Někdejší vojenský soud město raději nabízí státu zpět...
Zbavit se chce Přerov také další budovy, bývalého vojenského soudu v Čechově ulici. I zde jsou stejné problémy: budova nemá využití, chátrá, proměna objektu na sídlo městské knihovny by stála 180 milionů, a to je opět nad rámec možností města.
Přerov budovu získal bezúplatným převodem v roce 2009 a tehdejší vedení se muselo zavázat, že ji do pěti let opraví. Od té doby ale ležel dům ladem a Přerov musel předloni, kdy lhůta vypršela, požádat o její prodloužení. Jinak hrozilo penále až ve výši 7,9 milionu.
Nyní má město lhůtu do konce roku 2019 a povinnost zrekonstruovat budovu k účelu, k němuž byla určena, tedy pro potřeby státní správy, samosprávy či jako sídlo knihovny.
„Rada mne nyní pověřila, abych Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových poslal dopis, že jim objekt nabízíme zdarma zpět, protože město není ekonomicky schopno dostát svým závazkům,“ informoval Puchalský.
...další chátrající budovu má „na krku“ už od roku 1993
A tím seznam stále nekončí. Dalším problematickým objektem je dům č. 8 na náměstí TGM, stojící vedle Městského domu. Město jej nabylo coby historický majetek v roce 1993.
„Po celou dobu se uvažovalo s případnou rekonstrukcí, která by byla řádově v milionech korun - pro velkou finanční náročnost ale k rekonstrukci nikdy nedošlo,“ připomněla Chalupová. O objekt měly zájem i jiné subjekty, nikdy jej ale nekoupily.
„Vyšší patra v objektu jsou ve velmi špatném stavu, v současné době se prověřuje statika budovy a objekt je určen k úplatnému převodu,“ dodala mluvčí.
