Cesta ke knize někdejšího ředitele místní knihovny Willibalda Müllera Pověsti a události města Olomouce vedla nejprve přes dodnes tajemnou postavu jejího ilustrátora.
"Jde o stále záhadného malíře Josého Hilbera. Zjistil jsem, že provedl dekorativní výmalbu auly bývalé německé reálky v ulici 8. května, dnešního sídla Základní školy Komenium," přibližuje Jan Kubeš který Müllerem sepsané pověsti za zhruba měsíc převedl do češtiny.
"Tato výmalba se dodnes dochovala v kompletním rozsahu, zaujala mě svou kvalitou a rozsahem natolik, že jsem se rozhodl zjistit další fakta a díla jejího autora. Tím jsem objevil i tuto knihu olomouckých pověstí," doplnil překladatel.
Původní kniha vyšla v němčině na konci roku 1892, v češtině pak poprvé letos, přesně po sto dvaceti letech. "Pokud je mi známo, jedná se o první kompletní a zveřejněný překlad," dodává Kubeš.
V nové knize se objevily i ozdobné iniciály z původního vydání
Sám nynější české vydání v místním nakladatelství Poznání Václava Lukeše díky cíleně zažloutlé barvě stránek a fotografii obálky německého originálu označuje s lehkou nadsázkou za knižní retro.
"Chtěl jsem, aby se česká verze co nejvíc podobala té původní," vysvětlil. Postaral se tak i o to, aby se v nové knize objevily i Hilberovy ozdobné iniciály ze začátků kapitol z původního vydání.
"Ty ale odpovídají německému textu, takže po přeložení do češtiny už neměly logickou návaznost. Já jsem nicméně chtěl, aby byly s českým textem funkčně propojené, proto jsem před překlad vždy vložil ještě nějakou krátkou větu, která umožnila iniciály použít," prozrazuje Kubeš.
První vydání originálu vydalo renomované nakladatelství
Müllerova kniha olomouckých pověstí postupně podle Kubeše upadla díky svému německému jazyku a ladění v zapomnění.
"Do jisté míry jde o oslavu rakouské monarchie a křesťanství, což jí po roce 1918 a zejména po roce 1945 a 1948 díky politické situaci uzavřelo cestu k reedicím," přemítá překladatel. Dalšího, opět však německého vydání se pak Müllerem sepsané pověsti dočkaly v roce 2008.
Lukáš Motyčka z katedry germanistiky na Univerzitě Palackého předpokládá, že první vydání německého originálu bylo pro tehdejší německé obyvatele Olomouce velkou událostí. "Vyšla tehdy v renomovaném olomouckém nakladatelství s věnováním starostovi," líčí Motyčka.
Se svou kolegyní se Müllerovi, jednomu z nejvýznamnějších ředitelů olomoucké knihovny, věnoval v knize Literární procházky německou Olomoucí.
"Zabýval se dále divadlem a archeologií, napsal dva romány, několik historických knih a knih pověstí. V roce 1916 ukončil službu pro olomouckou knihovnu a odchází do penze. Usadil se v Jeseníku, kde roku 1919 zemřel," shrnul Motyčka.
