Povolení s demolicí potvrdila mluvčí prostějovského magistrátu Jana Gáborová. "Majitel řádně ohlásil záměr tento areál zbourat, dodal potřebné doklady, zejména o vlastnictví, takže Stavební úřad Magistrátu města Prostějova vydal souhlas k demolici. Majitel může prakticky ihned začít bourat," uvedla Gáborová.
Podle Astria Group to však nutně neznamená, že ve Vrahovicích půjde k zemi úplně všechno, co zde po OP zůstalo.
"Demolice je stále jedna z variant, ale v tuto chvíli nemůžeme do světa prohlásit, že jediná. Demoliční výměr máme pro všechny případy, pro jistotu, kdyby taková situace nastala, ať zbytečně nemusíme otálet. Děláme i řadu dalších kroků," řekl předseda představenstva Astria Group Ondřej Batta.
Kupní cena byla 58 milionů korun
Astria Group komplex budov, hal, skladů a kanceláří s kotelnou, teplárnou a železniční vlečkou koupila v rámci konkursu OP za 58 milionů korun. Peníze jí půjčil olomoucký podnikatel Miroslav Barnet. Jako nový vlastník byla Astria Group do katastru nemovitostí zapsána minulý týden.
"Nyní děláme převody elektřiny, plynu a vody a další potřebné úkony, a to nás časově vysiluje. Demoliční výměr byl jednou z řady věcí, které jsme dělali. Mezitím se objevilo spoustu dalších zájemců s různými nabídkami. Proto teď ještě nemůžeme říct, že například třetinu areálu zbouráme, třetinu prodáme a třetinu pronajmeme," vysvětlil Ondřej Batta.
Pro investory je Prostějov zajímavý
Železobetonové konstrukce ve Vrahovicích jsou ovšem zastaralé, okna netěsní a energeticky jsou haly velmi náročné na provoz. Ekonomicky tak zachování areálu nedává moc smysl. Batta je přitom také jednatelem firmy PV-Recykling, která se zabývá obchodem se železem. Areál navíc leží těsně vedle průmyslové zóny, kde jsou lukrativní pozemky. Podle situace se prodávají až za 600 korun za metr.
"Pro investory je Prostějov zajímavý. Má strategickou polohu uprostřed Moravy a je blízko u dálnice," potvrdil náměstek primátora Prostějova Jiří Pospíšil.
"Jako Prostějováka mě mrzí, že zde OP skončilo. Demolice areálu mi však připadá daleko logičtější, než například bourání původní Neherovy továrny, rohového židovského domu za bývalým Priorem nebo totálně zničený design hráze Plumlovské přehrady," míní pak například výtvarník a spoluautor několika filmů a knih o prostějovské architektuře Tomáš Vincenec.
Areál OP je dominantou Vrahovic
Velkorysý a na svou dobu architektonicky zajímavý areál OP začal vznikat ve druhé polovině padesátých let minulého století a stal se dominantou místní části Vrahovic. Projektovali ho Zdeněk Plesnik a Josef Taťák.
U tovární architektury však podle autora knihy Slavné stavby Prostějova, historika architektury Miroslava Chytila, nelze hovořit o nějakém stylu, krása je ukryta v jednoduchosti stavby a v její účelnosti.
OP udělal z Prostějova město módy, v dobách svého rozkvětu patřil k jedné z největších textilek v Evropě a zaměstnával kolem deseti tisíc lidí. Podnik však nepřežil konkurenci a skončil v konkursu s dluhy kolem dvou miliard korun.
