Například šternberské městské policii chybí v současné době do plného dvacetičlenného stavu čtyři strážníci a problém se sháněním lidí ji trápí dlouhodobě.
„Tento stav trvá po dobu již zhruba tří let navzdory průběžnému náboru. Ani to, že město nabízí nově přijatým příspěvek ve výši 60 tisíc korun, ale k nárůstu počtu zájemců nevedlo a uchazeče mladšího 21 let jsme dosud vůbec neměli,“ nastínil místostarosta Libor Šamšula, který je vedením městské policie pověřen.
Nejinak je tomu třeba i v Přerově, Šumperku, Zábřehu či Hranicích. „Chybí nám jeden strážník, výběrové řízení máme již půl roku, ale bezvýsledně,“ nastínil mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.
„V současnosti platí podstav tří míst. A za několik let, až odejde část současných strážníků do důchodu, bude shánění náhrad zřejmě velmi velký problém,“ přidává se zástupce ředitele přerovské městské policie Miroslav Komínek.
Nejvíce, a to pět lidí, chybí největší městské policii regionu v Olomouci, nicméně ta je zároveň jediným místem, kde změna zákona pomohla a přihlásili se uchazeči mladší 21 let. Ze tří byli dva přijati a nyní slouží společně s dalšími 115 kolegy a kolegyněmi.
„Jsou zařazení na oddělení dopravní služby a ostrahy. Kromě nošení zbraně a řízení služebního vozu mohou vykonávat vše jako ostatní, a jsou tak pro nás plnohodnotnou silou,“ uvedl mluvčí olomoucké městské policie Petr Čunderle.
Názory na užitečnost změny se různí
Názory na to, jak moc je posun věkové hranice užitečný, se ovšem právě kvůli nemožnosti nosit zbraň a řídit služební vůz různí. Někde to vidí podobně jako v Olomouci s tím, že to například poskytuje možnost přijímat absolventy hledající práci po skončení střední školy, jinde mají spíše negativní pohled.
„Přijetí uchazeče mladšího 21 let by pouze naplnilo početní stav, ve službě by pravomoce takové osoby byly silně omezené,“ říká například mluvčí prostějovské městské policie Tereza Greplová.
Dosud se zde nikdo takový ani nepřihlásil, ovšem v současné době mají tamní strážníci jako jedni z mála plný stav. Z velkých měst regionu nad deset tisíc obyvatel jsou na tom stejně dobře už jen Jeseník a Uničov.
„U menších městských policií, kde je ve službě mnohdy jen jeden strážník, je nemožnost nosit zbraň a řídit služební vůz velký problém. U větších si to dovedu představit, že budou vyčleněni do méně náročných úkolů, převážně v denních hodinách,“ míní pak velitel zábřežských strážníků Václav Doubrava, kterému v současnosti chybí zaplnit tři tabulková místa z patnácti.
„Ve velkých městech je ovšem výkon služby svázán s větším rizikem pro strážníky,“ namítá šternberský místostarosta Šamšula.
Je to jen polovičaté řešení, říkají kritici
Podle některých je novela jen narychlo přijatým polovičatým a nekoncepčním řešením, které neodstranilo hlavní problémy, kvůli nimž jsou městské policie pro zájemce o práci v bezpečnostních složkách až jednou z posledních voleb, což může v horizontu deseti až patnácti let vést ke kritickému nedostatku strážníků v některých městech.
Jde například o to, že strážníci nejsou zahrnuti do zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, takže mimo jiné nemají možnost získat výsluhu.
„Uchazeči proto preferují státní policii, celní správu či vězeňskou službu,“ nastínil Šamšula.
„Městským policiím navíc stále zůstala podmínka ukončeného středoškolského vzdělání s maturitou, zatímco Policie ČR snížila požadavky na přijetí nových policistů ve věku od 18 let upuštěním od této podmínky, takže jsou tam teď paradoxně snadnější podmínky k přijetí,“ připomněl pak šéf zábřežské městské policie Doubrava.
Situace je pak podle nich v současnosti ještě dále zhoršená poptávkou po zaměstnancích v soukromém sektoru vysoce převyšující nabídku, přičemž neustále zvyšovaným platům a různým bonusům mohou městské policie platově většinou jen stěží konkurovat.
„Najít vhodného uchazeče na trhu práce, kde je přebytek pracovních příležitostí a nízké procento nezaměstnaných, což zvláště platí o okrese Prostějov, je celkem obtížné,“ potvrzuje například mluvčí prostějovských strážníků Tereza Greplová.
