Moderní varovné systémy si s cílem zrychlit a zkvalitnit komunikaci s obyvateli, hlavně pak pokud jde o varování při krizových situacích, pořizuje stále více měst a obcí.
„V současnosti je v regionu modernizován varovný systém ve 230 obcích z celkových 402, což je velmi dobré číslo,“ sdělila mluvčí krajského hasičského sboru Lucie Balážová.
Podle ní postupuje modernizace systémů rychle. „Obce jsou v tomto směru velmi aktivní. Modernizované systémy jsou obrovské plus jak pro ně, tak i pro nás,“ řekla Balážová.
Hasiči totiž mohou do moderních systémů přímo vstupovat ze svého krajského operačního střediska.
„Prostřednictvím rozhlasu je tak možné sdělit lidem v ohrožené oblasti, jaké nebezpečí jim hrozí, a informovat je o tom, jak se mají v dané situaci zachovat,“ doplnila mluvčí.
Systémy umí i hlídat hladiny řek a poslat varování
Lepší a účinnější systém varování a informování má nově z velkých měst například Šumperk. Ten nahradil zastaralé rotační sirény elektronickými, které jsou schopny mimo varovného tónu poskytovat i hlasové informace o druhu ohrožení a informovat veřejnost, jak v krizové situaci postupovat.
V místech s vyšší pravděpodobností záplav nebo úniků nebezpečných látek a dalších krizových situací je navíc doplněn také o bezdrátové hlásiče na sloupech veřejného osvětlení. Součástí systému jsou rovněž zařízení pro sběr dat, díky jejichž rychlému vyhodnocení mohou být lidé včas varováni před blížícími se povodněmi.
„Systém automaticky sbírá potřebné informace například o aktuální výšce vodních hladin na tocích ve městě. V případě překročení stanoveného limitu pro jednotlivé stupně povodňové aktivity pak předá informaci na mobilní telefony členům povodňové komise. Tím pádem bude možné rychleji reagovat,“ vysvětlila vedoucí krizového řízení města Zuzana Matějčková.
Přenos dat mezi ústřednou a elektronickými sirénami či bezdrátovými hlásiči probíhá po digitální síti, což zajišťuje vysokou spolehlivost. Proti výpadkům elektřiny je vše pojištěno záložním zdrojem elektřiny, který poskytuje napájení ještě tři dny.
Systém je součástí jednotného celostátního projektu a přišel město na více než devět milionů, z toho více než dvě třetiny uhradila dotace od Evropské unie.
Zmodernizovaný varovný systém už má také Prostějov. „Byl to náročný projekt. Náš varovný systém obsahuje 205 bezdrátových hlásičů a pět elektronických sirén,“ sdělil primátor František Jura.
Systém dále zahrnuje hladinové měřiče a srážkoměry napojené do systému protipovodňové ochrany se stejnými funkcemi automatického varování při překročení stanovených výšek hladin toků jako v Šumperku.
Lidé hlášení nerozumí a vystrašení volají na radnici
Přerov už má rovněž elektronický digitální varovný systém delší dobu. Tehdy šlo město cestou moderních přístrojů především v místních částech, ve kterých nebyly žádné prvky varování a vyrozumění. Ani tady nechybí hladinoměry a srážkoměry napojené na systém automaticky rozesílaných SMS zpráv členům povodňových komisí a krizového řízení města.
V Olomouci, kde je varovný systém nejdražší a také na instalaci nejnáročnější, začali s modernizací loni, potrvá do roku 2022. Dosavadní systém je podle primátora Miroslava Žbánka zastaralý a některé části už neodpovídají tomu, co od něj město vyžaduje.
„Kvůli nekvalitním přístrojům jsou v některých místech hlášení nesrozumitelná, což znamená velký problém. Občané pak volají na radnici a jsou vystrašení, protože netuší, jaká informace vlastně v hlášení byla,“ vysvětlil primátor.
„Nový systém dokáže plnit funkci sirén, celoplošného oznamovacího prostředku, i jednotlivě a odděleně fungujících obecních rozhlasů, které bude možné využít buď jako celek, nebo jenom ve vybraných ulicích podle aktuální potřeby,“ popsal vedoucí odboru ochrany města Jan Langr.
I v Olomouci budou součástí systému meteorologické funkce, neboť obsahuje dvě stanice hlídající hladiny řek a rovněž srážkoměry.
Modernizace přijde na více než 70 milionů korun, většinu částky pokryje dotace. Město si nicméně nechá část původního systému, která poslouží jako záložní.
