Někdejší armádní objekty by v měly v olomoucké čtvrti Neředín nahradit výrobní haly, proměnu v průmyslovou zónu ale město nakonec nejméně o rok odložilo. (ilustrační snímek)

Někdejší armádní objekty by v měly v olomoucké čtvrti Neředín nahradit výrobní haly, proměnu v průmyslovou zónu ale město nakonec nejméně o rok odložilo. (ilustrační snímek) | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Olomouc odložila stavbu podnikatelské zóny, nejprve chce úpravy křižovatek

  • 2
Plánovaný areál pro podnikatele, který chce olomoucká radnice vybudovat v bývalých kasárnách sovětské armády v Neředíně, letos nakonec nevznikne. Vedení města dospělo k názoru, že jako první je potřeba vyřešit místní dopravu.

Už před více než rokem olomoučtí radní ohlásili, že schválili pravidla pro podávání žádostí o místo v budoucí průmyslové zóně v Neředíně. Uvedli také, že je značný zájem o místa v ní a optimistické odhady vedení města hovořily o zprovoznění průmyslového areálu už na podzim letošního roku.

Navzdory zmíněnému zájmu i skutečnosti, že investicím přeje současná ekonomická situace, se ale rekonverze bývalých kasáren Sovětské armády minimálně o rok posouvá.

„Termín se nepodaří naplnit. Investiční akce pravděpodobně spadne do období let 2019 a 2020,“ řekl náměstek primátora Filip Žáček.

Za jeden z důvodů posunu termínu označil dopravní situaci v Neředíně. „Se členy komise této městské části jsme se dohodli, že by investici mělo předcházet zkvalitnění dopravního řešení na třídě Míru, na kterou bude mít fungování zóny nepochybně vliv,“ uvedl náměstek.

„Konkrétně se jedná o úpravy křižovatek třídy Míru s ulicí Pražskou a třídy Míru s ulicí Neředínskou. Chtěl bych, aby se dostaly do plánu investic na příští rok,“ dodal.

Firmy se podle radnice dál o zónu zajímají

Druhý důvod souvisí s penězi, respektive se snahou města získat na akci příspěvek z programu Podpora podnikatelských nemovitostí a infrastruktur.

„Ten dotační titul funguje tak, že ten, kdo je více připraven, si sáhne na větší část peněz. Konzultovali jsme to i ministerstvem průmyslu a obchodu, ideálně bychom měli žádat o dotaci v době, kdy už budeme mít vybranou zhotovitelskou firmu,“ řekl Žáček.

Doplnil, že příspěvek může dosáhnout až 75 procent investice. V řeči peněz by dotace mohla činit 45 milionů, městský rozpočet by se pak na nákladech podílel 15 miliony.

Poněkud paradoxně jsou tak nyní nejpřipravenější částí projektu pravidla pro podávání žádostí o vstup do plánované zóny a způsob, jakým budou uchazeči posuzováni.

„Žádost obsahuje všechny důležité parametry pro posouzení bonity firem a možnost provedení užšího výběru zájemců,“ stojí ve zprávě radních z loňského ledna, která současně hovoří o značném zájmu investorů.

„Zájem trvá. Je ale potřeba říct, že jde jen o indikativní poptávku. Díky ní však víme, že investovat do průmyslové zóny má smysl. Výběr zájemců provedeme, až budeme znát přesné termíny,“ odpověděl Žáček na dotaz, zda se zmíněný zájem skutečně projevil v počtu žádostí.

Konjunktura nebude trvat věčně varuje šéf hospodářské komory

Vyvstává ovšem otázka, zda zájem investorů do doby zprovoznění zóny neochladne.

„Konkrétní informace o areálu v Neředíně nemám. Nicméně obecně lze říct, že firmy mají větší chuť investovat v době konjunktury, která ovšem nebude trvat věčně. Osobně recesi očekávám zhruba do dvou let,“ podotkl šéf krajské hospodářské komory Bořivoj Minář.

Nová průmyslová zóna v Neředíně bude mít rozlohu šesti hektarů. Plochu by měly zaplnit firmy, jejichž provoz bude mít minimální dopad na okolí. Radnice usiluje o vybudování nového areálu pro investory proto, že všechny městské průmyslové zóny jsou už plné.