„Budu se snažit nejen o klasické tituly, ale také o moderní a neoklasická díla. Chtěl bych využít svých kontaktů a zvát na tréninky zajímavé baletní mistry, aby tanečníci měli možnost většího osobního rozvoje,“ nastínil Štípa plány na své první tiskové konferenci v Olomouci. O čem všem ještě před novináři mluvil?
1. O konci své kariéry
Štípa byl od roku 2004 nejprve sólistou a od roku 2009 pak prvním sólistou Baletu Národního divadla. Na svém kontě má řadu tanečních ocenění včetně Ceny Thálie.
Tu získal v roce 2005 za roli Alberta v baletu Giselle a v roce 2007 za svůj výkon v inscenaci Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři. I když to říká nerad, jeho úspěšná taneční kariéra odchodem z Národního divadla končí.
„Nikdy neříkej nikdy, ale teď bych se chtěl věnovat naplno funkci šéfa a choreografa. K tanci potřebujete denní trénink, proto tanečník zatím půjde stranou,“ vysvětlil Štípa. Smlouvu na „roli“ uměleckého šéfa olomouckého baletu má na pět let.
Devětatřicetiletý tanečník nevylučuje, že se časem v některém z olomouckých představení objeví, ale navázat na současnou kariéru po pětiletém období už podle něj nepůjde.
„Tělo tanečníka stárne, a jakmile z toho jednou člověk vypadne, tak už nenaskočí,“ nastínil. Toho, že se pracovně stěhuje z Prahy do Olomouce, ovšem nelituje.
„Byla to pro mě zajímavá nabídka. Chtěl jsem se někam rozvíjet, předávat své zkušenosti, nebylo nad čím přemýšlet,“ řekl.
2. O změně tanečního stylu a práci s diváky
Štípa střídá ve funkci dlouholetého uměleckého šéfa Roberta Balogha, který musel nedávno skončit kvůli sérii porušení interních předpisů. Vaz mu mimo jiné zlomilo nucené stažení baletní show Beatles Celebrations, k němuž divadlo zatím marně shání autorská práva.
Štípa sice tvrdí, že k práci svých předchůdců cítí respekt, zároveň už ale plánuje změny i v samotném způsobu práce s baletním souborem.
„Bylo tady zvykem tančit v jednom stylu a já bych rád, aby tanečník měl větší rozhled a zvládl nejen klasický, ale i moderní titul. Rád bych, aby tanečníci poznali i jiné choreografy, nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Budu se snažit, aby soubor šel nahoru a pocítil i jiné stránky tance,“ sdělil.
Do svých plánů zahrnul Štípa i důkladnější práci s diváky. Nový šéf baletu chce soubor zviditelnit na veřejnosti například pořádáním workshopů a otevřených zkoušek připravovaných baletních inscenací.
„Chci divákovi víc přiblížit zákulisí baletu. Jednou až dvakrát měsíčně budeme uvádět baletní dílny, kde budeme přibližovat chystané premiéry,“ objasnil Štípa.
Jeho cíl je jasný: „Rád bych takto přitáhl do divadla mladého diváka.“
3. O připravované premiéře
Štípa naskakuje lidově řečeno do rozjetého vlaku, divadelní sezona je totiž v plném proudu. Byl tak postaven před úkol nastudovat s baletním souborem novou inscenaci Bajadéra. Romantický balet Ludwiga Minkuse o chrámové tanečnici z exotického prostředí Indie má v Moravském divadle premiéru 22. března 2019.
Štípa, který se ujme choreografie a režie, nicméně nejde zcela do neznáma, v minulosti totiž jako tanečník opakovaně ztvárnil roli bojovníka Solora.
„S Bajadérou jsem se coby tanečník setkal několikrát a pokaždé v jiné choreografii. Tato role je mi velmi blízká, protože coby Solor jsem absolvoval osmileté studium na Taneční konzervatoři v Brně,“ popsal Štípa.
Shodou okolností také letos v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě uvedl jiný Minkusův balet, slavného Dona Quijota.
„Oba tituly jsou velice nákladné jak na kostýmy, tak na scénu. Bývá pravidlem, že Bajadéra se uvádí na velkých scénách kvůli finanční náročnosti a velikosti baletního souboru. Tyto důvody jsou pro mě výzvou, kterou musíme zvládnout. Věřím, že se nám to podaří a vznikne hezká klasická inscenace,“ doufá.
Na přípravě se budou podílet také asistentka choreografa Malgorzata Chojnacka, scénograf a kostýmní výtvarník Aleš Valášek a light designér Martin Špetlík.
