Štíty kompletujete už několik dní, máte za sebou více než stovku kusů. Jak to celé vzniklo?
Sledoval jsem situaci ve zdravotnictví a zprávy o nedostatku ochranných pomůcek. Inspirace na výrobu štítů 3D tiskem přišla od projektu, který spustil Josef Průša (přední osobnost českého 3D tisku – pozn. red.). Minulý pátek ráno jsme se s kolegou Radkem Šmakalem dohodli, že do toho půjdeme taky. Zajistili jsme materiál za vlastní prostředky, nakoupili jsme čtyři velké tabule plexiskla. Ty jsme ručně měřili, stříhali, udělali rádie. Bylo potřeba vytvořit design držáku, vytisknout a kompletovat prototyp.
3D tisk ochranných štítů |
Kolik lidí se na tom podílelo?
S kompletací a stříháním nám pomáhali kamarádi i rodina. V rámci koordinace, distribuce a celé komunikace s nemocnicemi a záchranáři se do týmu jako stálá součást připojil další kamarád Michal Marek. Během hodiny jsme jen po přátelích získali materiál asi za 8 tisíc korun, což vystačí asi na 160 kusů. A další dva naši kamarádi, kterým bych chtěl moc poděkovat, nám zajistili materiál na dalších 500 kusů. Od pátku od rána proběhl veškerý vývoj a v noci už jsme vezli první kusy na olomoucký urgent.
Váš štít má vlastní design, inspirovali jste se ale u Josefa Průši?
Náš štít vznikl na základě modelu, který vyvinul pan Průša. My jsme se nakonec z různých technických důvodů rozhodli vydat cestou vlastního modelu, ale inspirace přišla od nich. Dostali jsme se na polovinu času a materiálu. Přizpůsobili jsme technologii pro snazší výrobu doma.
Štíty z obří 3D tiskové farmy Průša Research chrání první zdravotníky:
23. března 2020 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvJe to tak, že plexisklo je nyní na trhu nedostatkovým zbožím?
Už nejde skoro sehnat. Skoupila to celá republika. Jen Průša deklaroval, že vyrobí desetitisíce štítů. Ta poptávka vyskočila astronomicky.
Spolupráce s univerzitou vznikla jak?
Ten první víkend nás oslovil Jan Brus z katedry geoinformatiky. Dostal na nás kontakt ve Fakultní nemocnici Olomouc, kam jsme už tou dobou několik štítů dodali. Univerzita zapojila své 3D tiskárny, dodala část financí a materiálu. Navíc teď umožnila využití speciální komory, ve které můžeme hotové štíty pomocí ozonu dezinfikovat.
To je určitě velká výhoda...
Zkompletované štíty se dají do balení po jednom, dvou nebo pěti kusech, tři hodiny se nechá působit ozon. Pak už jen přijde člověk, uzavře balení a zdravotníci dostanou pomůcky připravené rovnou k použití. Naše první kusy nebyly sterilní podle zdravotnických standardů a nemocnice si je musela ještě dezinfikovat. Ale dělali jsme to doma, neměli jsme na to kapacitu.
Kolik štítů jste odhadem schopni v nejbližší době vyrobit?
Jen od pátku do úterý jsme záchranářům a zdravotnickým zařízením nejen v Olomouckém kraji předali 124 štítů. Naše meta byla alespoň dalších 500. Univerzita se přidala dalšími pěti sty. Ale situace se mění z hodiny na hodinu, třeba ve středu už jsme měli vyjednanou kapacitu plexi na zhruba 3 700 štítů.
Za ten týden se rozrostl počet lidí, který na tisku pracuje?
Rozhodně. Všeho přibývá a snažíme se celý systém vylepšit. Nechali jsme vyrobit výsekovou raznici, protože už se to nedalo dělat ručně. Ozývají se nám dobrovolníci s tiskárnami. Je to logisticky a organizačně náročné. Máme pět kamarádů, kteří nám pomáhají s rozvozem. Teď už jsem musel určit člověka na logistiku, člověka na komunikaci s nemocnicemi, další se stará o kompletace, bylo potřeba vytvořit organizační strukturu, aby se udržel systém.
Vše děláte zdarma?
Doposud ano, ze svého a z pomoci přátel. Nyní jsme obdrželi jednu objednávku takzvaně „za materiál“, Univerzita Palackého nyní vyčlenila nějaké finanční prostředky, které dovolí celou věc posunout o kus dále, ale ten základní princip a smysl stále zůstává dobrovolnický.
Jak moc velký je z vašeho pohledu nedostatek pomůcek ve zdravotnictví?
Jeden večer nám volali z jednoho velmi exponovaného oddělení v jedné z ostravských nemocnic, že mají jen jeden štít. Přitom potřebují alespoň osm. Kamarád sedl v Ostravě do auta, jel za mnou do Olomouce, vzal si osm štítů a jel zpátky do Ostravy. Na druhou stranu je super, jak lidé fungují, jak národ dokáže zareagovat. My máme národní tendenci se navzájem fackovat. Myslím, že je třeba se teď spíše poplácat. Navíc se ukazuje i potenciál moderních technologií a 3D tisku. Ty tiskárny už má i řada lidí doma a mohou pomáhat z obýváku.
