„Aktuálně je snížení kolem pětadvaceti procent. Přes prázdniny byla spotřeba krve neobvykle vysoká, doháněla se odložená léčba z období pandemie,“ doplnil mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher.
Ještě v minulém roce na transfuzní oddělení v areálu olomoucké fakultní nemocnice přišlo měsíčně v průměru 2 300 dárců, letos na jaře během pandemie ale vše spadlo. Ubylo zhruba 900 odběrů měsíčně.
„Nyní odebíráme kolem dvou tisíc dárců. Ale uvidíme, co bude v následujících dnech,“ doplnil Fritscher v návaznosti na nynější výrazný vzestup počtu nakažených a stále se zpřísňující opatření.
Na propadu množství odběrů se podle primářky transfuzního oddělení Dany Galuszkové mohla částečně podepsat také skutečnost, že některé firmy dárce neuvolňovaly ze zaměstnání.
„Dohánějí zameškanou výrobu, proto zřejmě nechtějí dárcům dávat volno. Navíc i naše nemocnice navýšila poskytovanou zdravotní péči, a tím logicky roste i potřeba krve,“ podotkla začátkem června Galuszková.
Dárce přetahují i nová plazma centra, za odběry platí
Fritscher nyní dodává, že dalším možným důvodem, proč dárců ubylo, může být obava lidí darovat krev, aby za současné situace neoslabili svůj organismus a nebyli tak náchylnější k infekcím.
„Navíc u nemocnic, včetně té naší, může být důvodem také obava jít do našeho areálu. Dlouhodobě počty dárců krve klesají hlavně kvůli nižšímu zájmu darovat mezi mladší generací a také kvůli vzniku řady nových plazmaferetických center. A to i v Olomouci,“ upřesnil Fritscher.
Zdůraznil nicméně, že propad množství odběrů chod zdejší nemocnice nijak neovlivnil.
„Operace se doposud kvůli nedostatku krve neodkládaly,“ shrnul mluvčí. Otázku, jak a kdy by se mohlo podařit „koronavirový“ propad počtu odběrů vyrovnat, označil Fritscher za komplikovanou.
„Vzhledem k epidemiologické situaci nevíme, co nás následující dny čeká. Uděláme maximum pro to, aby krev pacientům nechyběla, včetně plazmy covid, která je k dispozici pro pacienty s těžkým průběhem onemocnění covid-19,“ vyzdvihl mluvčí.
Aktuálně olomoucké transfuzní oddělení registruje 9 848 dárců krve, pravidelně jich ovšem daruje pouze 6 658.
Lidé se dárcovství zbytečně bojí
Podle primářky Galuszkové Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby registr dárců krve a krevních složek obsahoval čtyři až pět procent celkové populace.
„Náš registr ovšem zahrnuje jen zhruba tři procenta populace. Ideálně bychom tedy potřebovali alespoň deset tisíc pravidelných dárců,“ vyčíslila primářka.
Nejvíce pak v databázi chybí dárci od osmnácti let. Mezi důvody Galuszková zmiňuje také to, že se o dárcovství málo ví a že se lidé odběrů zcela neopodstatněně bojí.
„Mohou si také myslet, že nejsou vhodnými dárci. Občas totiž dárce dostane dočasný odklad například po prodělané infekční mononukleóze, borelióze anebo po návštěvě exotických destinací. Ale to neznamená, že je pro dárcovství nevhodný natrvalo,“ zdůraznila Galuszková.
I přesto vidí Fritscher dosažení ideálních deseti tisíc pravidelných dárců jako reálné.
„Chtělo by to ale významné celorepublikové změny, jež by vedly k podpoře dárcovství krve v nemocnicích,“ dodal mluvčí.
Odpovědi na všechny nejčastější otázky kolem dárcovství krve pak zájemci o pomoc při záchraně lidských životů najdou na webových stránkách olomouckého transfuzního oddělení.
