Takzvaná Pařížská polyglota, sedmijazyčné vydání bible, vyšlo v celkem deseti svazcích v Paříži v letech 1629 až 1645. O více než tři století později patřila olomoucké Vědecké knihovně, při opravách v roce 1996 však jeden ze stavebních dělníků sedm z nich ukradl spolu s dalšími velkoformátovými dokumenty.
Podařilo se mu to i navzdory nemalým rozměrům knih či jejich hmotnosti – dohromady váží sedm svazků zhruba sedmdesát kilogramů.
Nedávno se je ale podařilo opět objevit v aukční nabídce německého antikvariátu, kde na ně narazil historik Vědecké knihovny Jiří Glonek a upozornil na ně.
„Znaky tisků byly totožné se zbývajícími třemi svazky, které v knihovně zůstaly. Díky včasnému zásahu zaměstnanců knihovny a za přispění Olomouckého kraje se nám podařilo odkoupit ukradené bible, a to za pouhých 1 300 eur, přestože jejich původní vyvolávací aukční cena byla čtyři tisíce eur,“ uvedla ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci Iveta Tichá.
„Jsme rádi, že bude opět všech deset svazků pohromadě,“ dodala ředitelka.
Pařížskou polyglotu, která obsahuje hebrejský, samaritánský, chaldejský, řecký, syrský, latinský a arabský překlad bible, si budou moci prohlédnout zájemci na chystané osmidenní výstavě, která začne 12. září ve Vlastivědném muzeu.
Na výstavě bude k vidění i plán obléhání Olomouce
Její součástí bude kromě znovuzískaných cenných knih i další cennost – plán obléhání Olomouce pruskou armádou roku 1758. Ten získalo muzeum na konci loňského roku od firmy až z amerického La Jolla v Kalifornii.
Jedná se o dílo pražského rytce Ignáce Saltzera, konkrétně kolorovanou mědirytinu na ručním papíru, vzniklou nedlouho po úspěšné obraně města. Dosud byl v Česku jen jediný exemplář.
„Jsem velice rád, že se nám po složitých jednáních podařilo získat tuto nepříliš známou a přesto velice vzácnou mapu Olomouce a že ji můžeme vedle svazků Pařížské polygloty představit veřejnosti. Touto výstavou pokračujeme v našich exkluzivních projektech, jako byla například výstava Věstonické venuše nebo Keltské kamenné hlavy,“ uvedl ředitel Vlastivědného muzea Břetislav Holásek.
