Současná státní surovinová politika s možností obnovy těžby zlata nepočítá, podle Mládka ale není důvod nechávat zásoby ležet ladem, pokud se jejich dobývání vyplatí. Pro Zlaté Hory to tak znamená šanci na oživení tradice, která sahá stovky let zpátky.
1. O kolik se tím, že ministr Mládek chce zařadit těžbu zlata do státní surovinové politiky, přiblížila možnost dobývání kovu ve Zlatých Horách?
Starosta Zlatých Hor Milan Rác možnost obnovení těžby zlata vítá, odhadnout horizont, kdy by k tomu mohlo dojít, je ale podle něj složité.
„Ten proces je poměrně náročný. Teď není podstatné, jestli to bude trvat čtyři nebo šest let. Podstatné je to, že se podařilo celý proces nastartovat,“ říká Rác.
To nepřímo potvrzuje i ministr životního prostředí Richard Brabec, jehož samotného aktivita ministra Mládka překvapila.
„On se mnou tuto záležitost nekonzultoval. Nicméně pokud se změní surovinová politika státu a umožní těžbu zlata, budeme se touto záležitostí podrobně zabývat. Protože hodnocení dopadů na životní prostředí je na nás,“ sdělil Brabec.
Také Mládek hovoří o horizontu let: „Samotný proces přípravy těžby by trval několik let,“ uvedl.
2. Kolik je na Zlatohorsku zlata a jakou má hodnotu?
Od 13. století až do ukončení těžby v 19. století se ve Zlatých Horách vytěžilo odhadem půldruhé tuny zlata. Zhruba stejné množství se zde vytěžilo po obnovení dobývání od roku 1989 do roku 1993. Pro představu, 1,5 tuny zlata je krychle o hraně 42,7 centimetru.
„Když jsme v roce 1993 končili s novodobou těžbou, byly v dobývacím prostoru ověřeny ještě asi 2,5 až tři tuny zlata. Dá se předpokládat, že další je v okolí, takže celkem může jít o šest až devět tun, které jsou ještě v podzemí,“ řekl jeden z největších znalců zlatohorského podzemí Jan Kotris z podniku Diamo. Nevyloučil přitom, že zlata může být ještě i víc.
„Pokud by se průzkum rozšířil i do dalších pater, je možné, že se narazí na další ložiska,“ odhaduje.
Geolog Petr Skupien z Institutu geologického inženýrství Vysoké školy báňské v Ostravě je na odhady opatrný. Zdůraznil, že bude potřeba celou lokalitu znovu podrobně zkoumat. Poslední průzkum je totiž z 80. let minulého století.
„Je třeba zaktualizovat, jestli jsou tehdejší prognózy správné a nebyly nadsazené. Průzkum bude velmi náročný. Sám jsem zvědav, jestli se potvrdí odhady, které se v současnosti objevují,“ uvedl Skupien.
Špičkové geologické pracoviště je připraveno se na průzkumu podílet. Tuna zlata přijde při současné ceně na zhruba miliardu korun. Pokud je tedy v zemi devět tun zlata, vytěží se ve Zlatých Horách žlutý kov v hodnotě devíti miliard.
3. Kdo má o těžbu u Zlatých Hor zájem?
O těžbu zlata na Zlatohorsku se zajímali tři soukromí zájemci: pražská společnost Potamon GTS, jesenická firma Cukmantel a Stanislav Staněk jako fyzická osoba. Ministerstvo životního prostředí loni řešilo tři souběžné žádosti o stanovení průzkumného území. Všechny ale zamítlo.
Rozhodovalo však v situaci, kdy stanoviskem vlády k případné obnově těžby bylo definitivní ne. Nyní je situace jiná. Ministr Mládek konstatoval, že případnou těžbu by měl mít na starost státní podnik Diamo.
„Zadal jsem státnímu podniku Diamo vypracovat studii proveditelnosti, která musí především potvrdit ekonomická východiska případného obnovení těžby ve Zlatých Horách,“ řekl Mládek. Těžaři jsou však nemile překvapeni, že by stát chtěl těžit zlato ve své režii.
„My jsme přípravě věnovali zhruba tři a půl roku. Jsem rád, že jsme rozhýbali vládu k aktivitě. Už se mi ale nelíbí, že by měl zlato ve Zlatých Horách těžit stát. Bylo by všestranně výhodnější a hlavně levnější, pokud by to nechal na privátní firmě,“ je přesvědčen šéf Cukmantelu Miroslav Pekárek.
Diamo je nicméně připraveno studii zpracovat. „Máme odborníky na to, abychom vyhodnotili, zda bude těžba efektivní,“ řekl ředitel Diama Tomáš Rychtařík.
Podnik je podle něj připraven i na náročný proces podání žádosti o průzkumné území a po případném schválení dobývání zlata také na těžbu a zpracování podrobného průzkumu ložiska.
4. Podporují obnovení těžby i místní obce a proč?
Dobývání zlata má podporu celého Jesenicka. „Pokud nepoškodí životní prostředí, bude mít přínos pro celé Jesenicko. Proto má také plnou podporu celého okresu,“ sdělil šéf Sdružení města a obcí Jesenicka Lubomír Žmolík.
Stejného názoru jsou i starostové tamních obcí a obnovení těžby zlata se nebrání ani hospodářská komora.
„Podporujeme každou podnikatelskou aktivitu, která přinese pracovní místa,“ uvedl šéf krajské hospodářské komory Bořivoj Minář.
Iniciativu rovněž vítá Olomoucký kraj. „Je to jedna z možností, jak řešit nezaměstnanost v nejpostiženějších oblastech Jesenicka,“ řekl hejtman Jiří Rozbořil.
5. Přinese zlatá šance nové pracovní příležitosti?
Pro oblast trpící vysokou nezaměstnaností by obnovení těžby zlata znamenalo velkou vzpruhu. Pozitivně tak k této šanci přistupuje město a celé Jesenicko.
„Zastupitelstvo loni dalo jasně najevo, že obnovení těžby zlata podporuje, a má i podporu veřejnosti, protože přinese nová pracovní místa,“ sdělil zlatohorský starosta Milan Rác.
I když rekordních téměř 800 zaměstnanců z počátku 90. let je zřejmě nevratnou minulostí, znamenalo by obnovení těžby kolem 160 míst přímo při dobývání a zpracování zlata. Další desítky míst pak investice vyvolá ve službách a v dalších oblastech.
Starosta Rác se neobává, že Zlaté Hory zaplaví přespolní, především nezaměstnaní horníci z Ostravy nebo Polska.
„Pokud se těžba obnoví, bude to jako kdysi, když sem do hornictví přicházeli lidé odjinud. Určitě ale bude dost práce i pro místní,“ míní starosta.
6. Kde by se vytěžená ruda zpracovávala? Jaký dopad by to mělo na životní prostředí? Kam by se vyvážel odpad z těžby?
Podle geologa Jana Hauka, který připravoval jeden z projektů, není šetrná těžba ve Zlatých Horách problém.
„Zlato se zde vyskytuje jednak volně, takže je možné využít moderní formu rýžování, nebo vázané na nerosty, kde se dá využít takzvaná flotace (rozdružovací metoda - pozn. red.), která je k přírodě rovněž velmi šetrná,“ popsal Hauk. Zlaté Hory by se tak vyhnuly kontroverzní neekologické kyanizaci. Na povrchu by se žádná činnost neodehrávala.
„Těžba bude probíhat hluboko pod zemí a rovněž úpravna rudy, ze které vznikne koncentrát, by byla pod zemí,“ vysvětlil geolog.
Upravený rudný koncentrát by se podle něj odvážel na zpracování do Belgie, kde by se z něj zlato získávalo chemickou cestou. Z celkového množství zlata by ale zhruba 90 procent získali těžaři ekologickými metodami přímo ve zlatohorském podzemí.
Kromě žlutého kovu obsahují nerosty pod zlatonosnou horou Příčná také měď, zinek, olovo a stříbro, takže těžba by nepřinášela jenom zlato. A hlušina by nekončila na haldách.
„V podzemí pod horou Příčná je z minulosti dost vytěžených prostor, které by se postupně zasypávaly,“ vysvětlil Hauk.
Za staletou tradicí stojí biskupové i rod bankéřůZlaté Hory a zlatokopectví, to je spojení, které trvá stovky let. S výskytem zlata v této oblasti je ve skutečnosti úzce spojena celá kolonizace ve 13. století. A s rozvojem těžby zlata zažívalo velký rozmach i město. Období rozmachu ale střídala i staletí úpadku, tak tomu bylo i koncem 14. století. Už v 16. století ale bylo zdejší hornictví zásluhou vratislavských biskupů znovu na vzestupu. Krátce zde také podnikal proslulý bankéřský rod Fuggerů, který půjčoval například francouzským králům. Fuggerové však brzy odešli, očekávali větší zisky. Následný útlum koncem 16. století přetnul rok 1638, kdy se jako nájemce dolů přihlásilo tehdy už bohaté město. Jenže ani tomu se nepovedlo těžbu zlata výrazněji oživit a roku 1787 skončila. Novodobá historie zlatohorského revíru začíná až v roce 1965. Zlato se však těžilo jen v rozmezí let 1989 až 1993, poté dobývání definitivně ustalo. Šance pro Zlaté Hory přichází až nyní. |
