Muzeum Drahanské vrchoviny sídlí v budově bývalé školy. Hned první rok po otevření ho navštívila tisícovka lidí a počty návštěvníků pomalu rostly i v dalších letech. Na letošek zakladatel a kurátor muzea Pavel Moš očekával minimálně dva tisíce lidí.
„S nápadem na muzeum přišel starosta Drahan. Tak jsem to začal dělat vlastně na koleně. Bylo to těžké, ale místní lidé různě pomáhali a všechno potřebné financovala obec ze svého rozpočtu. Moje meta byla deset tisíc návštěvníků ročně, pak by muzeum mohlo optimálně fungovat,“ popisuje začátky Pavel Moš.
Na letošní rok měl nachystanou například přírodovědnou expozici a zahájení výukových programů pro školy a pro školní výlety. Na přelomu roku však přišla špatná zpráva. Vzhledem k finanční situaci obecní zastupitelstvo v Drahanech rozhodlo, že stálé místo kurátora muzea už není schopné dál držet.
„Hledali jsme smysluplné využití budovy, kde se uvolnily prostory po druhém stupni základní školy. Je to velká škoda. Práce v muzeu byly rozjeté a fungovalo to,“ zalitoval starosta Drahan Milan Marek.
Starosta: 400 tisíc ročně na kurátora je pro nás moc
Obec s rozpočtem kolem pěti milionů korun si však podle Marka zhruba čtyři sta tisíc korun ročně na kurátora, což je skoro desetina rozpočtu, už nemohla dovolit. Starosta připomíná, že v posledních letech obec postavila kanalizaci a koupila například cisternu pro hasiče. Věří však, že se obec s Mošem dohodne na nějaké formě externí spolupráce.
„Budeme to řešit na obecním zastupitelstvu a doufám, že se nám nějaký model spolupráce podaří najít,“ řekl starosta Marek.
Zakladatel muzea Pavel Moš to vítá. „Pro mě to nebylo překvapení a chápu to, protože rozpočet obce není největší. Způsob další spolupráce budeme řešit na zastupitelstvu. Pro mě to jsou tři roky práce a muzeum je moje dítě, které člověk neodvrhne kvůli tomu, že zrovna nejsou peníze,“ řekl.
Muzeum láká na umělou štolu, středověkou hernu či Sýrobraní
V současné době Muzeum Drahanské vrchoviny nabízí expozici řemesel, krejčovskou, truhlářskou a ševcovskou dílnu. Po holiči Břetislavu Kovaříkovi, který ještě nedávno působil v ulici Pod Kosířem v Prostějově, kromě toho Moš získal kompletní prvorepublikovou oficínu, která nikde jinde v České republice není.
„Měl ji půjčenou například Barrandov na natáčení filmu z druhé světové války,“ pochlubil se kurátor Moš.
Protože se v okolí Drahan v minulosti těžila ruda, ve sklepě muzea Moš s pomocníky postavili umělou štolu. Jde o věrnou kopii opravdové štoly s ručně otesanými sloupy a podpěrami. V Muzeu Drahanské vrchoviny je rovněž k dispozici pravěká a středověká herna.
„Na provozu muzea se zatím nic měnit nebude, akorát že prohlídky je nutné si předem telefonicky domluvit. Nebudeme také budovat další nové expozice, které jsme měli v plánu. Jak budou fungovat programy pro školy a pro školní výlety, to záleží na tom, jak se dohodnu s obcí na externí spolupráci. V platnosti však v každém případě zůstávají naplánované akce,“ ubezpečil Moš.
Zájemci se tak mohou těšit například na oblíbené Sýrobraní, které se koná ve druhé polovině dubna. Podle Moše je totiž tradice výroby sýrů v regionu Drahanské vrchoviny rozšířená. V šestnáctém století odváděly Drahany, Otinoves, Hartmanice, Bousín a Rozstání vždy o svatém Jiří plumlovské vrchnosti přes sto bochníků sýra. Sýrobraní proto nabídne jednak prodej sýrů, ale i ukázky výroby sýrů nebo například pravých brynzových halušek.
