Budovy byly již delší dobu nefunkční, v posledních letech tam přespávali bezdomovci. Prostějovská radnice zatím neví, co s uvolněným prostorem podnikne. Využití záleží především na osudu hlavní budovy místního nádraží.
Charakteristické železničářské objekty depa se pomalu rozpadaly. „Budovy jsou nevyužitelné a zchátralé. Demolice nás bude stát asi 1,17 milionu korun,“ řekl ještě před zbouráním primátor Prostějova František Jura.
K zemi tak šla například unikátní dřevěná nástavba pro vodojem na jedné z budov depa, kompletně zmizela kromě toho hala pro opravy lokomotiv včetně všech dobových artefaktů.
Ojedinělou podobu depa nedávno v knize Nenápadný půvab prostějovské industrie zaznamenal místní výtvarník a spoluautor několika knih a filmů o prostějovské architektuře Tomáš Vincenec. Ten demolice lituje.
„V Prostějově se už toho zbytečně zbouralo strašně moc,“ odtušil.
Prostějovská radnice přiznala, že zatím neví, co s uvolněným prostorem bude dělat. Záleží to především na budoucnosti samotného místního nádraží.
„Tam panuje naprosto jiná situace. Do dnešního dne dosud žádné rozhodnutí o osudu nádraží nepadlo. Se zástupci Správy železnic jsme se setkali. Připraví možné varianty řešení, což si vyžádá určitý čas,“ sdělil náměstek primátora Prostějova Jiří Rozehnal. Podle něho by jasno mohlo být někdy ve druhé polovině letošního roku.
Město již také jednalo s několika zájemci o využití objektu.
„Nyní však čekáme na upřesňující informace Správy železnic. Názory občanů, kteří se jednoznačně vyjádřili pro záchranu budovy, vnímáme a bereme je vážně stejně jako například při nedávném řešení lokality kolem Kulturního a společenského centra,“ ubezpečil náměstek.
Kulturní centrum ve středu města chtěla většina obyvatel zachovat, a radnice ho tak bude v nejbližší době rekonstruovat.
K nádraží mám vztah, říká miliardář, který ho chce koupit
Když před dvěma lety Správa železnic oznámila, že plánuje demolici hlavní budovy místního nádraží, vzbudilo to v Prostějově bouři nevole. Malebná budova totiž uzavírá jednu z nejreprezentativnějších prostějovských ulic, Rejskovu třídu, a většina obyvatel města si bez starobylé železniční stanice, ze které dýchá nefalšovaná hrabalovská atmosféra, nedokáže tuto část Prostějova vůbec představit.
O záchranu budovy projevil zájem například bohatý olomoucký podnikatel Richard Benýšek. Spolupracovník Petra Kellnera a někdejší majitel hokejové Slavie nyní podniká hlavně v lesnictví a na Moravě mu patří přes 1 500 hektarů zemědělské půdy.
U Prostějova miliardář vlastní třeba Bělecký Mlýn nebo zámek v Přemyslovicích, a pokud se Správa železnic nedomluví s městem Prostějovem, rád by historickou budovu koupil a zachránil.
„Mám k ní emoční vztah. Dřív na místním nádraží nastupovali výletníci, kteří pokračovali dál moravskou západní dráhou, a díky tomu se poznala celá západní část Prostějovska včetně Běleckého Mlýna,“ vysvětlil Benýšek.
Prostějov místní nádraží
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
