Původně odhadovaná cena za kubík vody ve Městě Libavá překročila hranici 130 korun, což by pro obyvatele znamenalo téměř dvojnásobné zdražení. Nakonec by cena neměla přesáhnout hranici 100 korun. Na společném jednání minulý týden se na tom shodli zástupci obce a příspěvkové organizace ministerstva obrany Armádní servisní.
„Původní cena byla pouze odhad. Zjistili jsme, že skutečné náklady se za prvních devět měsíců v roce 2017 o něco snížily, ale také se zvýšil odběr vody zejména ze strany armády. Čím víc vody se odebere, tím více její cena klesne,“ řekl ředitel Armádní servisní Martin Lehký.
I tak zůstane výsledná cena nad republikovým průměrem, který je letos 84 korun za kubík. Město Libavá na tom bude hůře než většina obcí i měst v Olomouckém kraji.
Obec je v Česku ojedinělý případ. Na kalkulaci vodného a stočného se totiž nepodílí jeden, ale dva hráči. Vlastníkem vrtu a potrubí mimo katastr obce je Armádní servisní, vodojem a infrastrukturu ve vesnici vlastní Město Libavá. Zatímco ministerstvo obrany si myslí, že tím, kdo ovlivňuje výslednou cenu především, je Město Libavá, starostka obce Štěpánka Tichá si myslí opak.
„Jsme odkázaní na to, kupovat vodu od armády. A ta je velice drahá,“ uvedla Tichá.
Město chce raději vlastní vrt, první sondy už jsou v zemi
Obce se nedávno zastala i dvojice senátorů z Olomouckého kraje Jitka Seitlová a Lumír Kantor. Ti mimo jiné upozornili, že cenu vody obyvatelům zvyšuje náročná administrativa Armádní servisní.
I to by se mělo změnit. Společnost se podle jejího ředitele Lehkého už zbavila externích dodavatelů služeb a najala vlastního zaměstnance.
„Ušetříme tím 450 tisíc korun ročně. I toto opatření se za poslední měsíce letošního roku a za celý rok 2018 promítne do ceny vody,“ tvrdí Lehký, který prozatím předpovídá, že armáda si za kubík vody bude účtovat v rozmezí čtyřicet až 41 korun včetně DPH. O další části vodného a celém stočném rozhodne obec, která spravuje vodovod a kanalizaci.
Definitivní částka podle Lehkého nejvíce závisí na odběru vody. Armádní servisní si myslí, že ovlivnit to mohou především samotní obyvatelé Města Libavá, zástupci obce včetně senátorky Seitlové jsou zase přesvědčeni, že největší vliv mají vojáci. Na stejný zdroj jako obec jsou totiž napojeny i vojenské objekty ve výcvikovém prostoru.
„Pokud by se významně snížil odběr vody ze strany armády, cena by se mohla opět mírně zvýšit,“ upozornila Seitlová.
Ještě loni měli obyvatelé Města Libavá na vyúčtování za vodu zhruba 70 korun za kubík. To však nebyl dokončený nový vodovod a do toho starého tekla voda i z jiných zdrojů – například z přehrady Kružberk. Nová vodovodní síť, kterou armáda pro obec vybudovala v rámci takzvané optimalizace vojenského újezdu, je však napojená už jen na bývalý lom ve Velké Střelné.
Závislosti na tomto zdroji vody se obec chce v budoucnu zbavit. „Plánujeme vytvořit si svůj vlastní vrt,“ potvrdila starostka Tichá. S ohledem na co nejnižší náklady nechali zastupitelé zarazit první sondu blízko obecního vodojemu. Až další práce ukážou, jak vydatný by takový zdroj byl.
Další dvě obce, které se loni spolu s Městem Libavá osamostatnily po zmenšení vojenského újezdu, si cenu vody stanovují samy. Mají totiž vlastní vrty. V Kozlově letos platí za vodné a stočné necelých 70 korun, v Luboměři pod Strážnou je cena o pět korun vyšší.
