Do mapy štěstí udělali 780 zákresů. „Lidé často označovali park Michalov. Za zcela nejoblíbenější platí jeho centrální část s promenádou, restaurací a okrasnou zahradní architekturou,“ přiblížil student.
Přerované mají také rádi okolí Velké laguny. Jedná se o místa v okrajové části města, kam často chodí za odpočinkem a kde oceňují hlavně klid, zeleň a sportovní vyžití.
Mezi lidmi je oblíbený i les Žebračka, jehož území chrání status národní přírodní rezervace, či nábřeží řeky Bečvy.
„Z ryze městského prostředí vyšlo z výzkumu velmi dobře také historické centrum, kde středověké hradby obklopují návrší Horního náměstí,“ upozornil student.
Přerov je hokejové město
Perličkou ve výzkumu je zimní stadion. Naopak fotbalovému stánku velkou pozornost nikdo nevěnoval. To potvrzuje, že Přerov je hlavně hokejové město,“ vysvětlil.
I Doležal jako Přerovan do mapy zaznačil místa, kde se cítí šťastný či je na ně hrdý. „Jsou to například Laguny nebo Žebračka,“ řekl.
„Jsem rád, že nejsem jediný, kdo do mapy zanesl právě i zimní stadion. Od střední školy tam pracuji jako redaktor. Těší mě, že si někdo vzpomněl, že pocit štěstí může vznikat i tam, kde se člověk raduje z gólu,“ uvedl mladík.
Názor obyvatel města byl klíčový nejen pro Doležalovu práci, ale zároveň může pomoci vedení města v dalším rozhodování.
„Respondenti totiž mohli nejen označit místo, kde se cítí dobře, ale napsat i to, čím by si ho přáli vylepšit a proč,“ upozornila mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.
Město dostane výsledky z výzkumu mapy štěstí v nejbližších měsících. „Přerované do dotazníku k mapě štěstí uváděli, že by si přáli více relaxačních zón, zeleně či opravených chodníků,“ vyjmenoval student některá přání místních.
V mapě strachu vynikla čtvrť před nádražím
Daniel Doležal se v minulosti podílel i na pocitové mapě zaměřené na bezpečnost. Z výzkumu tehdy vyplynulo, že se ve městě necítí bezpečně 86 procent respondentů.
Mapu strachu ovládla podle průzkumu především čtvrť před nádražím, zejména Škodova, Husova a Kojetínská ulice.
„Jako důvod lidé nejčastěji uváděli přítomnost specifických skupin osob, například Romů, nepřizpůsobivých či bezdomovců,“ přiblížil Doležal.
Lokalita kolem nádraží je podle místních i vedení města stále problematická. Díky průpichu se tam výrazně omezil provoz.
„Mám pocit, že je tam víc nepořádku. Dostal jsem také upozornění na zvýšený výskyt drog, tyto informace mám i od policie. To je další velký problém, protože drogy jsou pro mě ve městě nepřijatelné,“ upozornil již dříve v rozhovoru pro MF DNES primátor Petr Vrána.
Velkým tématem je bezpečnost
Podle Přerovanů, kteří se zúčastnili projektu pocitové mapy strachu, by v otázce bezpečnosti pomohla častější přítomnost policistů v ulicích, snížili by počet ubytoven a provozoven hazardu ve městě a navýšili počet asistentů prevence kriminality.
Do ankety se tehdy zapojilo přes tisíc lidí. Výsledky projektu si přerovský magistrát vzal za své a poznatky z nich využil ke zlepšování činnosti asistentů prevence kriminality nebo modernizaci a rozšíření kamerových systémů.
Téma bezpečnosti mezi obyvateli Přerova rezonuje dlouhodobě. Před nedávnem se skupina romských děvčat poprala s třináctiletou dívkou, tu museli zdravotníci ošetřit v nemocnici.
V létě zase místní odmítali chodit na koupaliště, protože tam někteří nepřizpůsobiví nerespektovali provozní řád a chovali se nevhodně. Koupali se například v oblečení a skákali riskantně do vody. Dohled nad pořádkem na koupališti tehdy nechtěly převzít ani bezpečnostní agentury.
Město na koupališti zavedlo trvalou přítomnost asistentů prevence kriminality. „Plavecký areál v pravidelných hodinových intervalech kontrolovali i strážníci městské policie. I díky tomu se tam situace zklidnila,“ připomněl primátor Vrána.
Předpokládá, že v příštím roce v letní sezoně budou platit stejná opatření. V Přerově se snaží problémům mezi minoritou a majoritou i konfliktům v romské komunitě předcházet šestice asistentů prevence kriminality.
