Na šestihektarovém území v Olomouci mezi železniční tratí, městským parkem a nákupní zónou by mohly v budoucnu stát řadové i samostatné rodinné domy. Využití plochy teď prověřuje územní studie.
„Pro založení a udržení komplexního charakteru zástavby lokality jako celku se určují stavby soudobého výrazu, městského a příměstského charakteru,“ uvádí dokument zveřejněný na úřední desce města.
Stavět by se mohlo také ve Šternberku, kde město koncem minulého roku nabídlo k prodeji zhruba hektarový pozemek poblíž sportovního areálu a nemocnice. Jednání se zájemci zatím běží.
„Ve Šternberku už obdobné lokality vhodné pro stavbu rodinných domů v majetku města nejsou. Pozemky pro jejich stavbu nabízejí soukromí developeři, například se aktuálně staví v lokalitě Závodní ulice,“ sdělila mluvčí radnice Irena Černocká.
Zkušenost prodejců realit je jednoznačná, protože poptávka po bydlení v rodinných domech ve městě a okolí je tak velká, že o prodej není potřeba mít obavy.
„Je to dlouhodobý problém a lepší už to nebude. Pozemky nejsou, územní plány nové lokality nijak zásadně nerozšiřují a poptávka je tam extrémně velká,“ řekl ředitel Hanácké realitní kanceláře Petr Korytar.
Cena není překážkou
V Olomouci je podle něho příležitostí minimum a podobné je to i v okolí. „Jakmile se v dojezdové vzdálenosti něco objeví, hned se o to strhne rvačka. Tržní cena pak může být hodně vysoká a roste každým rokem bez ohledu na stav ekonomiky. Za rok se objeví jednotky kusů na celém trhu,“ dodal k regionální nabídce.
Nový rodinný dům ve městě je vzácnost, na venkově bojuje o pozemek několik zájemců. Ceny rostou bez ohledu na ekonomiku.
Nárůst cen není zanedbatelný. „Prodávali jsme novostavbu v Nedvězí, do Olomouce, co by kamenem dohodil, s malou zahrádkou, bylo to kolem osmi milionů korun. Dnes bychom to dokázali kolem deseti a možná i výš,“ odhadl například ředitel realitní kanceláře ORKA Michal Vejmola.
Zároveň podotkl, že na přebraném trhu je hodně těžké najít ideální bydlení. „V Přáslavicích hned na kraji vyrostla řada rodinných domů. Předzahrádka, na které se neotočíte, garáž, ale prodaly se všechny a dnes by se prodaly ještě za daleko víc. Lidé chtějí mít pocit, že jdou do rodinného domu, i když to potom takové atributy úplně nemá. Dnes už to nefunguje tak, že vezmete obrovský balík peněz s tím, že si koupíte něco hezkého,“ zmínil Vejmola možná rizika.
V závěru loňského roku v Jívové na Olomoucku prodala obec ze svého pět posledních velkých parcel.
„Na každou se přihlásilo zhruba pět až sedm zájemců. Z tohoto důvodu, protože nám lidé pořád volají, jestli máme další pozemky nebo jestli vedeme lokalitu pro výstavbu, máme nový územní plán, kde počítáme s lokalitou pro zhruba dvacet domů,“ řekl starosta Jan Pewner.
Satelity už nechtějí
V Hlušovicích ležících na okraji krajského města nyní stavějí soukromí majitelé, vedení úřadu už další satelity připravovat nechce.
„Na obecním by to šlo jen změnou územního plánu, ale jsme v tom opatrní. Přece jen sítě v obci mají nějakou kapacitu. Když jsme pozemky tenkrát v roce 2000 prodávali, trvalo to zhruba rok. Dnes už by to bylo i cenově o něčem jiném,“ srovnala starostka Eva Jurková.
Poslední přehled Českého statistického úřadu eviduje za první tři čtvrtletí loňského roku nejvíce dokončených bytů v rodinných domech na Olomoucku. Přes tři sta jednotek v okrese představuje přibližně čtyřicet procent.
Se zhruba polovičními počty následovalo Prostějovsko, Šumpersko a Přerovsko. Nejméně nových bytů zkolaudovali úředníci na Jesenicku.
„Počet dokončených bytů v novostavbách rodinných domů odpovídal zcela nejvyšší hodnotě od počátku měsíčního sledování tohoto ukazatele v roce 2006,“ informoval Jiří Frelich z oddělení informačních služeb úřadu.
Jak nová zástavba od konce 90. let ve třiadvaceti vesnicích kolem Olomouce ovlivňuje místní poměry, sledovala diplomová práce z roku 2017 vedená na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého.
Z terénních a dotazníkových výzkumů vyšlo, že „jev suburbanizace neměl větší dopady na obec, hlavně v ohledu vytváření nových služeb či nových firem s možností nabízených pracovních míst pro obyvatele. Suburbanizace v těchto obcích ovlivnila spíše společenský život jejich obyvatel,“ uvádí v závěru autorka Lenka Rotterová. Někde vznikl spolek žen nebo organizace rybářů.
Rotterová si všímá i přátelské atmosféry mezi nově příchozími a starousedlíky. Novostavby nevedly ke vzniku čtvrtí, kde se lidé izolují od okolí, jak je to možné pozorovat ve větších městech.
