ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Na termín u logopeda se čeká i dva měsíce, někde už nové klienty neberou

  • 4
Umějí ovládat mobil či tablet, s mluvením je to ale u malých dětí leckdy horší. Stále více jich tak přichází do ordinací logopedů. Kvůli tomu se však protahuje čekací doba na konzultaci, zvlášť ve větších městech trvá i dva měsíce. Někteří odborníci na vady řeči dokonce přestali přijímat nové klienty.

Kapacity odborníků nestačí, dětí s vadami řeči neustále přibývá. Až s dvouměsíční čekací dobou na logopedickou péči musejí rodiče počítat například v Přerově.

„Lhůty pro příjem nových klientů jsou v posledních dvou letech ovlivněny souvislostmi s výskytem koronaviru. Nyní je doba pro příjem zhruba dva měsíce,“ nastínila tamní klinická logopedka Eva Stryková. Stávající klienti  dochází na konzultace jednou za dva až tři týdny.

Část logopedů nové klienty už nepřijímá. „Na některých našich pracovištích v Olomouckém kraji to z kapacitních důvodů není možné,“ sdělila klinická logopedka Eva Šalamonová, jež vede ambulance Naše logopedie. 

Pobočky jsou například v Olomouci, Uničově, Šternberku či Náměšti na Hané. Časové rozestupy mezi terapiemi jsou zhruba měsíc.

U klinického logopeda Romana Pumprly, který poskytuje péči v Šumperku a Zábřehu, je čekací doba pro nové klienty zhruba 14 dní. Interval mezi jednotlivými konzultacemi je také dva týdny.

„Ideální to určitě není, ale v rámci možností je to vzhledem k poptávce ještě přijatelné. Měsíc se mi zdá už hodně dlouho,“ shrnul.

Příčin poruch komunikačních schopností je více

„Mohu uvést jen zlomek poruch komunikačních schopností: méně pohybu, nehygienické trávení času u počítače, narušení biorytmu, problematika stravování a výživy, nárůst metabolických i vzácných onemocnění, genetických vad, neurovývojových poruch či poruch autistického spektra,“ řekla Stryková.

Velkou roli však hraje i přístup rodičů. „Dá se předpokládat, že je to částečně dobou, kdy rodiče na děti nemají čas, většinu času tráví v práci, s dětmi doma moc nemluví a komunikaci nahrazuje elektronika. Často vidím i velmi malé děti, jak ovládají mobily či tablety,“ řekla Šalamonová.

Podle Pumprly nárůst počtu dětí, které mají logopedi v péči, souvisí v posledních letech i s rozšířením povědomí o logopedické péči.

„Třeba i ve školkách se už ví, že existuje klinická logopedie, na kterou lze děti posílat. Maminky, které chodí s jedním dítětem a mají další, tak už vědí, kam se obrátit. V 90. letech takové povědomí o logopedické péči nebylo,“ podotkl.

Některé mateřinky mají své logopedy

Některé mateřské školy už mají své logopedy. „Speciální pedagožka – logopedka působí v naší školce od září. Jejím hlavním úkolem je podpora jazykového vývoje u dětí předškolního věku,“ nastínila ředitelka MŠ Herrmannova v Olomouci Libuše Pluháčková.

Děti podle ní dnes nejvíce bojují se sykavkami a hláskami R, Ř a L. Doplnila, že některé děti mají i malou slovní zásobu, zhoršené zrakové i sluchové vnímání a jejich celková soustředěnost mnohdy neodpovídá zralosti předškolního věku.

Odborníci se shodují, že pokud se rodičům ve vývoji řeči potomka cokoliv nezdá, měli by vyhledat pomoc co nejdříve. Klinický logoped dítě vyšetří a zhodnotí vše, co souvisí se správným vývojem řeči, od zrakového a sluchového vnímání přes jemnou motoriku až po psychiku. 

V případě pochybností by si rodiče měli vyžádat jakékoliv vyšetření již před třetím rokem dítěte. 

„Do tří let sice může jít o prodlouženou fyziologickou nemluvnost, ale také o sluchovou vadu, poruchu autistického spektra, vývojovou dysfázii,“  předestřela Šalamonová.

Podle ní je je nesmírně důležitá včasná diagnostika od foniatra, psychologa, logopeda, popřípadě neurologa a zahájení terapií. „Pokud má dítě potíže s více hláskami, ale mluví ve větách, je vhodné zahájit péči od čtyř let, kdy již dítě spolupracuje,“ doporučuje.

Nové logopedy vzdělává třeba Univerzita Palackého. O studium je enormní zájem, každoročně se hlásí až 250 uchazečů. Z kapacitních důvodů je ale přijato jen 15 až 20.